Fronta táhnoucí se ulicemi prozrazovala již v poobědních hodinách, že letošní tradiční Litoměřické Vinobraní navštíví více lidí, než kdy předtím. Možná za to mohla nová pořádající agentura Dream Production, která vyhrála výběrové řízení, možná dobré jméno, které si slavnosti udělaly v minulých letech.

Úderem kostelních hodin v čas polední se začalo na tržíčku na náměstí hemžit trhovci i návštěvníky. Historický průvod městem symbolicky započal vinobraní a předal slovo sedmi pódiím s alternativní, popovou i drsnější muzikou.



Zkrátka nepřišly ani děti. Po klaunech si mohly užít Macha a &Sebestovou. Na závěr nakráčel na pódium dětský oblíbenec Michal Nesvadba z Kouzelné školky. Málem už neodešel, děti ho nechtěly pustit. Nakonec pomohlo pár úplatků v podobě podepsaných fotografií…



I po skončení dětského programu se dalo houpat a skákat. Trampolína dokonce okupovala část území před hlavním pódiem a v provozu pro ohromný zájem zůstávala až do nočních hodin.





Na pódiích divák mohl spatřit doslova všechno. Chyběla snad jedině dechovka a barokní klasika. Od Jablkoně až po Jiřího Stivína či zdejší soubor umělecké školy. Na menších náměstích vztyčili organizátoři i pódia pro techno a hip-hop. Kapel neznámých i těch, u jejichž názvu máte pocit, že jste jej někde zaslechli, s každou další hodinkou přibývalo. Multikulturního návštěvníka se postupně zmocňoval pocit, že zůstane-li déle jak patnáct minut na jednom místě, uteče mu něco na jiném. A tak mi utekl Povinný výtěr. Jedna z těch kapel, jejichž název něco letmého připomene, ale konkrétní muziku si člověk nevybaví. Pro změnu na místní lahůdku, litoměřickou kapelu Ignorance (hrají skutečně velmi zajímavý a téměř neposlouchatelný styl agrotrash), se mi ani prodrat nepodařilo. Scéna nazvaná Braní de la Maria měla před pódiem tak málo místa, že pro protlačení se do středu dění musíte vybudit opravdu frotérské myšlenky.





Hlavní stage započala od páté hodiny odpolední koncerty velkým jmen. Po méně známých brzce odpoledních kapelách jako třeba Bůhví, nastoupili Yo Yo Bandi a po nich i Hejma se Žlutým psem. V pauze, než doladila Laura se svými tygříky a pod pódiem se objevil Pražský výběr, pronesl agrárně-burčákový proslov ministr zemědělství Petr Gandalovič. Dav s ním byl spokojen – pokáral totiž ty, kdož stále chlemtají pivo, přestože se nalézají na slavnostech vína, tudíž burčáku, připomněl místní dobré vinice a vybídl k další konzumaci. To publikum ocení zaručeně vždy.





Na náměstí již stála hlava na hlavě a noha na noze. Stále oblíbenější formace Gipsy.cz předvedla dobrý výkon. Jen, jakoby naschvál, se do předních řad postavili snad všichni majitelé balónků. Na fotografii se tedy nejedná o útok housenky na člena kapely, ale o jednen neposlušný balón, který se o pár minut později vznesl k nočnímu nebi. Mohl odtamtud lépe shlížet na kapelu, která přilákala nejvíce lidu – Kabát (který si, nejlépe s lupou v ruce, můžete prohlédnout i v ikonce této reportáže).

Obchůdky s burčákem i laskominami nabízely svá lákadla až do času ohňostroje, který se stal signálem, že další vinobraní končí. Pokud to s ním půjde takto dále, příští rok se již návštěvníci na náměstí nevejdou…

Fotografie: Michaela Wilhelmová + Vladimír Liška