O koho se jedná? O malé tvory s velkýma vypoulenýma očima a dětským vzrůstem. Chvíli oběť bedlivě pozorují ve spánku, pak usednou na její hrdlo a útočí. Co se děje během noci, vypráví kapitola Rdousivá děťátka z křivoklátských lesů. Svou zkušenost s nimi popisuje i sám autor. Zdá se vám jako výmysl, že takto postižené oběti mohou často i zemřít? Možná, přesto se tak děje, zvláště když dotyčný patří mezi pravidelné "zákazníky".

Dost však už o těchto tvorech, vyskytujících se na Křivoklátsku. Co takhle problematika Bílých paní? Napadlo vás někdy, odkud se vzal, už po staletí zachován protiklad bílé a černé? Možná pochází právě odtud, existenci jak Bílých tak i Černých paní totiž nelze popřít. Obě však dávno věstily jakési tajemnem opředené zlo. Perchty (Perychty), jak se jim říkávalo, chránily a třeba i chrání dodržování dávných tradic předků. Bílé paní také spojoval symbol kvetoucí růže. Vzpomeňme pětilistou růži ve znaku Rožmberků. Mají spojitost? Věřím, že ano.

Pod jakým vlivem napsal Alois Jirásek povídku Faustův dům? Myslíte, že se jen jednalo o jakési tehdejší science fiction? Nabízí se otázka, zda toho Jirásek přece jen nevědel víc než obyčejný lid... Do mnoha svých děl ukryl motivy tajemna až záhadna, jedná se o skutečné události, jež se kdysi odehrály? Poté by nám pak Jirásek zanechal jakousi encyklopedii tajemna v minulosti.

V knize Neuvěřitelných jevů a podivuhodných bytostí objevíme i další neméně cenná temata. Vždyť koho by napadlo, že i takový Václav IV. koketoval s černou magií či že trpaslíci a obři byli realitou.

Od pradávna se říká, že na každém šprochu pravdy trochu. Tedy i na téhle samotné větě musí být cosi pravdy, nemluvě už o legendách a pohádkách. Veškerá fantazie staví na reálném základu či základu, jež se dá zpochybnit. Pak teprve se rozvíjí dál. Kolik pravdy tedy dokážeme spatřit v metamorfóze člověk-zvíře , přesněji vlk? Davová sugesce? Opravdová přeměna, snaha o naplnění základních životních potřeb, duševní porucha nebo sekta? Těžko říct, dnes už neexistují lidé, jež se změnili ve vlky... nebo ano? Ne všechna místa jsme prozkoumali a do leckterých oblastí se bojí vkročit i místní.

Krom těchto kapitol se také seznámíme s neviditelným labyrintem pod hradem Okoří, s draky, s nimiž jsme se údajně setkávali a se symbolem černého psa (příkladně pes Baskervillský). A abychom trochu rozproudili atmosféru konce knihy, zatančíme si ďábelské tance s jejich kouzelnými kruhy.

Co se týče edice České záhady, v nichž kniha vyšla, nutno podotknout, že neuveřitelné jevy jsou pro tentokrát opravdu těžko uvěřitelné. V dnešní době racionalizace však pořád polemizujete nad tím, že vše přece autor píše na základě faktů, které předkládá. Na rozdíl od ostatních knih z edice poskytuje větší množství informací a pouští se hluboko pod povrchní informace. Bedlivě bere v úvahu každý aspekt, občas příliš. Celkově však nemění na čtivosti, které obrazový materiál přidává na zajímavosti.

^{Dvořák Otomar, Neuvěřitelné jevy a podivuhodné bytosti
Nakladatelství XYZ, 2007
Zdroj fotografie: www.xyz-knihy.cz}