Na &Stědrý den nikdo nepotřebuje diář. Všechno potřebné se stalo již v předešlých letech tradicí, takže nás téměř nic nemůže překvapit. Kdo strojí stromeček 24. prosince, ten ho tak nejspíš ozdobí i letos, tam kde se k typické české štědrovečerní večeři nepodává smažený kapr ho zajisté zastoupí smažený řízek. Po večeři se některý z členů rodiny jde podívat, jestli už přišel Ježíšek a najednou za chvilku zazvoní zvonek. A začíná předávání dárků. Věřící rodiny se poté ubírají na Půlnoční mši, jiné se zase věnují povídání s rodinou, jiní sledují pohádky. Každý z nás ví, jak se slaví Vánoce v České republice, ale tušíte, jak to mají jinde na světě??

Evropská klasika
Evropské oslavy Vánoc jsou si v mnoha ohledech podobné. Dárky nadělují buď Ježíšek nebo Děda Mráz v Rusku, sv. Nicholas v Řecku, Julemanden v Dánsku, Ukko ve Finsku, Julebukk v Norsku a v Itálii naděluje dárky čarodějnice La Bafana.
Typická jídla:
Němci – klobásy a ryby
Británie – krocan s kaštanovou nádivkou
Francie – ústřice a plněný kapoun
ČR – kapr a bramborový salát

Jižní a Střední Amerika
&Stědrý den v Jižní Americe připadá na léto, a proto se k štědrovečerní večeři zasedá až po půlnoční mši. Hlavním chodem obvykle bývá pečené vepřové s fazolemi. Stěžejní část večeře zastává ovoce a zelenina nejrůznějšího druhu, sýry a studená šunka. Speciálně v Argentině a v Chile se potom štědrovečerní tabule neobejde bez vyhlášených místních vín. V Kolumbii se podává krocan, ale každá oblast má jinou tradici, takže se může v klidu servírovat také kůzle. Vánoce jsou svátky klidu a pohody, ale čím víc se tu rámusí, tím lépe.
Jižní Amerika je silně katolicky založená, a proto lidi pokládají za důležité především mše. Za perličku však lze označit, že například v Brazílii pořádají hlavní mši až 25. prosince k večeru, protože Brazilci jsou zvyklí dlouho spát. Poté jdou na pláž a teprve pak zasednou do kostelních lavic.
Dárky přináší Otec Vánoc. Zvyk zdobit stromeček přejali od Kuby.

Asijské Vánoce
S oslavami Vánoc v Asii je to poněkud složitější, protože tady žije jen malé procento křesťanů a za mnohem důležitější svátek se tady považuje oslava Nového roku, kdy děti obvykle dostávají nové šaty a hračky. Pořádají se opulentní hostiny a navštěvují se přátelé.
Ale například i když v Japonsku bydlí jen necelé jedno procento křesťanů, Japonci postupem času přijali spoustu vánočních zvyků, zejména od Američanů. K původně výhradně komerčnímu svátku přibyl zvyk podávat krocana coby hlavní chod a tradice vyměňovat si dárky. V Japonsku dětem nosí dárky oficiálně Hoteischo, což je jeden z dobrých duchů, který disponuje párem očí vzadu na hlavě, takže může hravě ohlídat, jestli japonské děti zlobily či nikoliv. Zvyk zdobení stromečků se ujal například i v Číně, ačkoli také tady nepatří Vánoce mezi významné svátky. Svéráznou variantu vánočního stromku mají v Indii, kde zdobí lidé banánovníky a mangovníky.

Africká exotika
Vánoce v Africe připadají na dobu letních prázdnin a většina zemí je neslaví v prosinci, ale sedmého ledna. Na tento termín vycházejí Vánoce podle třináctiměsíčního kalendáře ortodoxních křesťanů. Oslava Vánoc se pojímá ve většině afrických zemích hlavně z církevního hlediska a vyměňování dárků představuje pouze její zanedbatelnou část. Téměř ve všech afrických zemích, kde se Vánoce slaví, začíná večeře až po večerní mši, během níž jsou často muži a ženy odděleny zvlášť.
Jako sváteční jídlo se většinou servíruje rýže s pečeným nebo vařeným skopovým a kuřecím masem ochuceným česnekem a kořením a místo dezertu se podává ovoce.
Tradice zdobení vánočních stromků se uchytila jen v několika afrických zemích a v hlavní roli se tu představují nejrůznější druhy dřevin –palma, mangovník, kešu.
Co se týká vyměňování dárků, pokud se vůbec praktikuje, většinou je určeno jen pro malé děti. Mezi nejobvyklejší dárky patří nové šaty, boty, mýdla, tužky, nebo knihy. Mezi nedílnou součást afrických Vánoc patří návštěvy přátel a široké rodiny, kterým se podle tradice sluší přinést drobný dárek.

^{Zdroj fotografie: knihovna-litvinov.cz}