Představuji si rozbouřené moře, nad kterým právě zapadá letní slunce. Jedna strana oblohy je již tmavá. Malé hvězdy jasně září. Po obloze putuje úplňkový měsíc, jenž osvětluje východní vrcholky vysokých hor. Po jejich straně samovolně padá voda prýštící z ohromné výšky. Se závanem jemného vánku jsou slyšet dunivé dopady vody do jednoho z čistých jezírek. V dáli se dají také zaslechnout výbuchy aktivní, ale již neškodné sopky. Vlny neklidného moře naráží a vytváří příjemný šumivý zvuk. Všude je cítit vůně exotických rostlin, které se skrývají za větvemi pobřežních křovin. Se západem slunce jsou vidět i obrysy palem, jejichž obrovské listy a větve se mírně naklání ve vánku. Pod nimi se skrývá obydlí vyrobené ze dřeva a slámy. Při slunných dnech je ale obydlí zbytečné, protože je možné lehnout si na písčité pláži a nechat se ukolébat zvuky a vůněmi té přenádherné přírody.


^{Zdroj foto: windoweb.it}



_{Osobní web autora: http://www.tvojevolno.cz}