Reakce k článku

Od: Jaromír Komorous - 4.1.2008 - 0:40

A večerní vyjádření "babičky" v tv jen nasadilo korunu laxnímu přístupu kompetentních.

Od: Martina Bittnerová - 4.1.2008 - 9:14

Zdá se mi, že v poslední době máme nějak moc medializovaných případů týkajících se důsledků nedostatečné ochrany dětí. V případě, že selhávají rodiče, měl by skutečně nastoupit nějaký kompetentní orgán. Nejhorší na tom celém je, že si můžeme položit otázku, co lze čekat od ženy, která prakticky vyrostla v pasťáku, a jejíž rodinné zázemí nebylo zřejmě zcela ideální. Na výchově dětí je nejošemetnější to, že si ty všechny chyby předávají vzájemně generace a dokonce bych řekla, že je to pak vždy u každé o něco horší. No snad jediná přeživší dcera paní Antonie bude snad později normální a funkční matkou. Moc bych jí to přála.

Od: Renata Šindelářová - 4.1.2008 - 19:54

S připomenutím všech takových případů, týraných a citově vyprahlých dětí, musím myslet na svůj - uznávám, nekompromisní - názor, že oba rodiče by měli před započatým mateřstvím skládat zkoušky z rodičovství.
A s tím nepřímo související: nechápu, že někdo zakazuje interrupce. Všechno lepší, než když se nechají děti trpět.

Od: Jaromír Komorous - 4.1.2008 - 22:54

V otázce interrupupcí bezvýhradně souhlasím. Ale rodičovství=řidičák? Takového matení pojmů bych se nerad dožil.To rozbujelou a přiměřeně blbou byrokracii tohoto státu bych setřásl z větve s radostí. Houpat se v korunách sice jako práce vypadá, je však dávno v kompetenci opic. A promnout oči by také neškodilo.

Od: Renata Šindelářová - 5.1.2008 - 19:17

Jaromír
Víš, že jsem čekala, že se někdo kvůli té "zkoušce" ozve? :-))) Jasně, je to scifi. :-))) A kdyby došlo na lámání chleba ve smyslu, že stát rozhoduje o počtu dětí v domácnosti, jistě bych to taky vnímala jako omezování svobody. Jenomže záleží na tom, jak by to bylo postavené a dalo by se to přeci dělat formou osvěty. No ale měli-li bychom to mé vyjádření o zkouškách brát doslovně, tedy vnímat to jako řidičák, musím stejně zase upozornit na to, že ani dnes nemáme absolutní svobodu o svých zcela soukromých záležitostech, které ovšem nikomu nevadí. Jen nám to připadá normální, protože to tak platí už strašně dlouho. Vždyť dnes třeba nemám právo ani rozhodnout o vlastním životě či smrti - narážím na eutanázii, nebo třeba o své monogamii či bigamii - ano, dívala jsem se včera na Ally, kde právě tohle řešili.
Co uznávám, že když vidím nějaké utrápené dítě, neznám bratra a otevírá se mi v kapse kudla (no, ani tohle netřeba brát doslovně, zkrátka mě to opravdu zlobí...). :-))))
Jo, a ještě dám další důkaz o tom, že jsem se včera dívala na TV - to jen k těm opicím - dávali docela zajímavý pořad o temné stránce šimpanzů. Předhozená zajímavá úvaha, že jsme si s nimi podobni víc, než si chceme připustit. I oni totiž "bezdůvodně" a hlavně vášnivě vraždí. (Brrr, naskakuje mi husí kůže, když si na to vzpomenu.) Myslím, že by neškodilo, kdybychom se konečně rozumem dokázali těchhle temných stránek zbavit a překonat je.

Od: Jaromír Komorous - 6.1.2008 - 2:08

Renata
Shodou okolností jsem ten dokument taky viděl a zděšeně zíral. A potvrzuje mou úvahu, že druh s přídomkem sapiens by měl mít jiné zájmy. Temné stránky nezmizí, ale ubyly by. Je to v náplni práce výkonné moci, o jejíž juristické erudici znovu pochybuji. A když pochybuji, nevěřím. Nechat ale osud nic netušících dětí v rukou zlomku šovinistických opic je nepřípustné. Bigamismus či eutanázie je z tohoto úhlu záležitost druhotní a já mohu přidat soukromý výkřik, co je komu do toho.

Několik posledních článků v rubrice Rozhledy