Magie, čáry máry a kouzla zajímaly lidi odnepaměti. Když se k nim přidá ještě temný a záhadný středověk, vznikne z toho koktejl, který nenechá chladným mnoho čtenářů. Přesně to představuje kniha Aleše Česala a Romana Herzingera Labyrintem středověku.
Podtitul knihy Kouzla a rituály starých cechů hovoří za vše a jasně a stručně naznačuje, co najde čtenář uvnitř šedých desek ve fialovém přebalu.
Na sto padesáti stránkách lze najít příběhy o mistrech pěnivého moku, mistrech léčivého býlí, mistrech drtivého soukolí, mistrech přesné mušky, mistrech kladiva a dláta, ovčácké hole i nebeského hlasu. A protože se příběhy odehrávají ve středověku, nemohli autoři zapomenout ani na mistry řemesla katovského. Překvapením pro mnohé pak budou kapitoly o mistrech hbitých prstů či o mistryních nejstaršího řemesla světa. Čtenář se, pohroužen do těchto kapitol, dozví například to, že středověká církev pomáhala zlodějům, kapsářům a jiným vyvrhelům společnosti. Mniši z Beaulieu totiž usoudili, že i tito potřebují útočiště, kde by byli chráněni před rukou zemské spravedlnosti.
Zájemci o lehce lechtivé čtení si přijdou na své při čtení o nejstarším řemesle světa. Víte, že prostitutky nebyly vždy na okraji společnosti a mimo zákon, jako je to dnes? Existovaly dokonce chrámové „prostitutky". A ani tato činnost nebyla nijak svévolná, vše mělo svůj řád a také svůj význam. Zajímavá je i teorie proč se do ovocných stromů vyřezávaly symboly ženských genitálií, či proč se na počátku setby provozovaly na polích doslova orgie.
Milovníkům hororů pak jistě přijde vhod kapitola o mistrech katovského meče. Je libo lámání v kole, mučení vodou či „obyčejná“ šibenice? Nebo chcete něco originálnějšího? Co třeba taková smrt hrobem? I povolání kata s sebou přinášelo mnoho rituálů a například pravý provaz z oběšence měl vysokou magickou (a nejen tu) hodnotu. Nejeden kat byl za takovéto přilepšení citelně potrestán.
Ale dosti o hrůzách a morbidních kouzlech. Cechy jsou především sdružení poctivých řemeslníků, kteří svému řemeslu dobře rozumí. A i ti si své rituály nemohli odpustit. Pro pivovarníky bylo údajně nejvýhodnější postavit si hospodu poblíž šibenice, pak notně vydělávala a měla vždy plno hostů. Pro zdárné uvaření piva pak sládci i kouzlili a sháněli nitě od pravé panny, staré střevíce či kradli písty pradlenám. Ostatní cechy také svými rituály a kouzly nešetřili. Mlynáři tak zahrabávali vejce do mraveniště, myslivci nosili s sebou na lov váček s čekankou proti zranění, pastýři zaříkávali dobytek proti uřknutí a nemocem a mistři zvonaři zase často zaklínali dobré počasí. Samotnou kapitolou jsou pak různí zaříkávači a mastičkáři, jejichž léčba často nemocného pomohla do hrobu.
I z těchto dob, o kterých píše kniha, se nám však některá kouzla zachovala. Vždyť kdo z vás neslyšel po bujaré noci doporučení „čím ses zkazil, tím se naprav“? I když to ve středověku mělo přeci jen trochu jiný význam. Pokud vás zajímá jaký, kupte si knihu Labyrintem středověku. Vydaných peněz nebudete litovat.

^{Labyrintem středověku: Aleš Česal, Roman Herzinger
naklatelství XYZ, 2007} 

^{Foto: http://www.xyz-knihy.cz}