Čtyřiadvacetiletá britská zpěvačka Amy Winehouse je narkomankou par excellance, čímž se zařazuje směle do davu všech mrtvých umělců, jež skončili na podlahách ložnic či koupelen předávkovaní. S ohledem ale na talent a výjimečnost zjevu Amy Winehouse by jí nikdo takový osud nepřál, ačkoliv ona sama se mu blíží. Ještě nedávno tvrdila, jak má vše pod kontrolou, přičemž internet se pyšní desítkami záznamů jejích vystoupení, kde se klátí buď opilá, nebo zdrogovaná, nebo obojí najednou. A přitom stačí poslouchat její hlas, který nepostrádá to, čemu laicky říkám, emoce. Jako by všechny soulové zpěvačky, nebo ty, jež si alespoň s tímto žánrem pohrávají, potřebovaly velmi intenzivní a extrémní prožitky. Stejně tak i Amy, která si na zajímavém albu Back to black složila většinu skladeb sama (např. You Know I’m No Good, Rehab aj.), u jiných zůstala spoluautorkou (např. Back to black).

Někteří kritici ale tvrdí, že Amy chytře skloubila hudbu ve stylu šedesátých let se současností, čili přináší něco, co už známe. Každopádně právě k muzice z minulosti se vracíme rádi. A pokud dokáže chytit její „novodobá“ podoba za srdce, určitě má v dnešním světě místo. Nicméně stejně jako Amy rozděluje recenzenty, rozděluje i posluchačskou obec. Jedni ji milují, druzí nenávidí. Irituje je svým originálním vzhledem. Někdy do prosince loňského roku totiž zásadně nosila dlouhé tmavé vlasy nahoře s příčeskem alá šedesátá léta, k tomu si oblékala roztomilé dívčí šatičky, což podtrhla stejně nevinným vystupováním, alespoň tedy na jevišti. Čímž se liší od všech sexuálních ikon brázdících vlny současné hudební branže. Amyino kouzlo tkví v tom, že je jiná. Neměří 180 cm, obličej jí nerámují dlouhé blonďaté vlasy, a neotvírá jen mechanicky pusu do písně, kterou jí napsal někdo jiný.

Amyina dívčí image ovšem dostala na frak bohužel tím, jak o ní především britský bulvární tisk psal v souvislosti s různými omamnými prostředky, nehledě na její potíže s bulimií, někde se zmiňují i o anorexii. Dlužno podotknout, že i ve svém “čistějším“ období ale zápasila s duševními problémy. Ano, Amy bojuje s přecitlivělostí a démony, které jí svět showbussinesu posílá. Zlé jazyky ovšem dodávají, že Amy přičichla ke všemu neřádstvu hlavně přičiněním svého povedeného manžela Blakea Fieldera-Civila, který se nachází již nějakou dobu ve vyšetřovací vazbě, což v Amy vyvolalo ještě větší spotřebu drog. Celá  anabáze vyvrcholila tím, když kdosi nemoudrý Amy natočil, jak už coby na blond odbarvená troska kouří v pět ráno crack, přičemž se v záznamu svěřuje i s tím, co dalšího nacpala do svého těla.

Pár dnů poté, navzdory své písničce Rehab, kde tvrdí, že jí na léčení nikdo nedostane, se ocitla v léčebně (přesně 24.1. 2008). Možná tomu napomohlo zveřejnění onoho záznamu, kdy její časnou „crackovou snídani“shlédly návštěvníci stránek britského bulváru The Sun, a tudíž se tím začala zabývat i policie.

„Normální občan by za něco podobného šel hned do vězení“ - hlásá několik britských fanoušků v internetové diskusi. A musím souhlasit.
Nicméně z toho nepřímo vyplývá, že se poněkud rozdílně  měří známým osobnostem nejen u nás, ale zřejmě i v Británii.


Amy leckdo přirovnává k Janis Joplin, musíme ale doufat, že její život bude trvat poněkud déle než Janisiných 27let.
Na této webové stránce si dokonce můžete tipnout datum a čas její smrti: http://www.whenwillamywinehousedie.com /.Vítěz prý získá iPOD.

Trochu morbidní humor, nemyslíte?


***
Videoklipy Amy Winehouse lze najít na youtube.com.


Zdroj fotografií: ofic. web zpěvačky