Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž ...  Dnes je čtvrtek 19.10.2017, svátek má Michaela 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 498
Registrovaní čtenáři: 1758
Publikovaných článků: 12270
Komentářů: 10738


Měření



Music z Velké ohrady

14.02.2008   Jaromír Komorous   Hudba   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Šťavnatá dramaturgie scéně sakramentsky sluší. Pražská Liliová ulice má doupě.
S tradicí. Nabízí hudbu, v rádiích běžně neslyšenou. Za tou je třeba jít. Do sklepa, pod valené oblouky z hrubých kamenů, pod zem. Ne všude však mají akusticky vycvičené snad i schody z ulice. Bluessklep má a netají se tím. A v pátek 8.2. přivítal sestavu Ta Jana z Velké ohrady. Velká ohrada je nutná. Nápady potřebují výběh. 

Hudební cítění protagonistky Jany vybublá po pár taktech. Přesto si dovolím upozornit na určitou nezařaditelnost celé hudební formace. Zamkněte šuplíky! Do těch se nevejdou!

V průběhu koncertu znělo klasické blues, něco bych označil folkem, ale hlavně šansonem, chyceným za klopu zřejmě na ulici. Nebuďme úzkoprsí. Možná v Praze, Paříži, či Římě.
Po nazvučení kapely nastal moment, k němuž přidat komentář považuji za nonsens. Pustili muziku, laskající i židle, čekající na přicházející návštěvníky. Dan Bárta a Illustratosphere.

Zpěvačka Jana sází do publika svá výživná slovní spojení. Ve spoluhráčích v kapele má nejen oporu, ale především schopné hudební malíře, dokreslující její leitmotivy, někdy schválně jen tak nahozené, jindy vyždímané jak hadr. Domalovat! A oni bez dalších řečí ano. David Bidlo, klavír a fagot. David Pleva, elektrické pětistrunné housle. Přemysl Vágner hraje elektrický kontrabas. Mnohdy smyčcem a dokáže se jím zasmát i zavzlykat. Zpěvačka Jana používá všelijaká „odjakžívka“ k podpoření rytmu. Řehtačku, ruce, nohy. Ale užívá si především svého hlasu. Sametového, co chvíli připraveného zdrhnout na jinou kolej, očekávaje se samozřejmostí, že i tam natáhli troleje.

A co když? Ta písnička je jak vystřižená z pavlačí vnitrobloků, kočičími hlavami dlážděných dvorků. Kde jinde hledat šanson? Na seřadišti klepen. Jednotící prvek Evropy. Objevený dávno před vznikem EU. Koukat, bruselští lehkoživkové! Vymýšlení svěřte schopnějším!
Pohrává si s feminismem, ta Jana. Sama ale dodá, že s trojicí na jevišti je jí dobře. A na podporu svých slov vystřihne v zástěře smršť. Čím? Zpěvem maminy bez bližšího určení.
A pak mi spadla brada. I vyloženým chechtálkům. Jednou možná … Písnička, mající mezi ostatními lepkavý verš … mám v hlavě vzduchoprázdno a jindy přeplníno … Pookřál jsem až v momentě zvedajících se ústních koutků ostatních. Antifeministická nás přesvědčuje už o společném kopci. Dostat se na druhou stranu. O to jde. 
Někdo to umí se smíchem. Hezké!

Zdroj fotografie: www.tajana.cz


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Kulturní akce . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2017 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0623 s