Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je pátek 13.12.2019, svátek má Lucie 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 500
Registrovaní čtenáři: 506
Publikovaných článků: 12783
Komentářů: 11044


Měření



Roztoky v hávu kanafasovém

27.02.2008   Michaela Wilhelmová   Výtvarné umění   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Středočeské muzeum na zámku v Roztokách u Prahy nemá o výstavní síně nouzi. Jednu z nich vyčlenilo pro expozici vskutku netradiční a na první pohled nezajímavou: Kanafas. V menší místnosti se to však hemží barvami i vzory a nuda zmizí rázem do zámeckého příkopu.

Když se řekne „kanafas“, většina mužů neví, o čem mluvíte. A bohužel ani leckterá z mladší generace dívek. Kanafasem se myslí látka vyrobená z konopí – podoba názvu kanafas s canabis (latinsky konopí) není rozhodně náhodná. Typickou vlastností této látky není jen materiál, ze kterého se vyrábí, ale i vzor. Charakteristický pruhovaný či kostkovaný. Dříve sloužil zejména jako povlak na peřiny, látka pro zástěry, domácí šaty, ale mnohde i tradiční kroje. Zkrátka nepřicházeli ani muži. Nosili kanafasové vesty a obdoby dnešních šál.

Podle tloušťky a hustoty spředení se dal kanafas použít takřka všude. Ženy jej měly za velkou módu, zároveň sloužil jako oblíbené pytlíky na bylinky a nejrůznější věci. Dle vzoru a kvality se týž materiál nosil buď jako sváteční, nebo jako denní oděv. Muži v hustě tkaném kanafasu přenášeli věci, neboť se rovnal pytlovině. V kanafasu se také prodávala mouka. Málokdo dnes vzpomíná, jak v dobách Rakouska-Uherska Češi vynikali ve výrobě této látky a její výroba se soustředila právě na našem území. Manufaktury chrlily zásobu látky pro celou monarchii.

Celé 19. století se neslo ve znamení kanafasu. Mohlo jít o vesnici i město – kanafas se v různém provedení potkal všude. Konopí se také hojně pěstovalo, stejně jako len. Každá chalupa měla kolovrátek a k národnímu koloritu předení zkrátka patřilo (nehledě na význam praktického užití a zakomponování předení do místních tradic a pověstí).

Dnes je kanafas k vidění po málu. Někteří muži z něj ještě mají košile, ve starých vískách stále dědí vnoučata povlečení peřin a matrací v kanafasovém provedení. Přesto nabízí stále nové variace využití a barevná škála, která se dodnes používala, zdaleka nevyčerpala všechny odstíny. Možná i proto se rozhodla Středočeská galerie umístit do zámku v Roztokách u Prahy výstavku kanafasů. V obdélníkové místnosti se nejprve seznámíme s historií i používanými vzory za dob našich pra-pra-pra…, ale velký prostor je také věnován současné tvorbě látkového a oděvního návrhářství. Konkrétně v zastoupení návrhářky Evy Jandíkové. Její veselé, barevné až duhou zavánějící látky vnášejí do světa kanafasů nový vítr. Oděvy, které vznikají, rozhodně nepřipomínají retro styl, vhodný pro odvážlivce či naopak babičky. Vkusně, originálně a s grácií. Kompozice navíc poskytuje dynamičnost, neboť krom rolí látek můžeme obdivovat i od stropu k zemi visící látky. A nejen uvnitř, expozice připomínající plachtoví lodních ráhen najdeme i na nádvoří uvnitř samotného zámku. Však se jděte podívat, kanafas na vás bude čekat do 30. 3. 2008

Foto: www.czechtex.cz
Informace (zdroj): Jitka Staňková


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2019 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.257 s