A opět platí úsloví, či už klišé: už za starých Římanů.... Ano, řeč je o mincích, které vydávali římští císařové a císařovny. Mince vyjadřují určitou nominální hodnotu a stávají se tržním symbolem prosperity. Lze na ně také s odstupem času pohlížet jako na jedinečný historický numizmatický pramen, který dokáže při správné interpretaci hovořit. Tohoto aspektu využili autoři Zdeněk Petráň a Jiří Fridrichovský a představili profily římských panovníků z pohledu ikonografie vydávaných mincí. Mincím totiž vděčíme za to, že seznam vládců (i těch nelegálních) je kompletnější. Zároveň před námi defiluje dokonalá galerie, jež přibližuje jejich realistické portréty, které by se bez institutu císařství asi vůbec neobjevily.

Časově se encyklopedie vztahuje k období římského císařství, od roku 27 před Kr. do zániku Západořímské říše v roce 476. Za tuto dobu na trůn usedlo více než dvě stovky panovníků, z nichž někteří zůstanou prakticky bezejmenní, jiní karty osudu vyložili způsobem nepřehlédnutelným.

Kniha má minimálně dva adresáty, které potěší a poučí. Prvním jsou numizmatikové, sběratelé mincí, jimž vychází vstříc stručným přehledem mincovnictví uvedené doby. Představuje zlaté, stříbrné, mosazné i měděné mince a přehledně vyjadřuje jejich nominální vztahy. Upozorňuje na mincovní reformy či změny ( za Augusta, Nerona, Diocletiana nebo Constantina), ukazuje druhy mincovních nominálů (někdy pomůže při luštění křížovek) – např. zlatý aureus, stříbrný denarius, antonianus, velký stříbrný cistoforus, oblíbená drachma, měděné, mosazné nebo bronzové asy, mosazný dupondius, kolísavý sestercius... Pozornost je věnována i posmrtným ražbám a medailonům. Na lícní straně mincí, aversu, je vypodobněn především panovník s poměrně individuálními rysy, s vavřínovým věncem nebo paprskovou korunou. Nechybí patřičný opis s tituly.Výzdoba rubu, neboli reversu, není již tak jednotná – zahrnuje božstva, personifikace ctností, označení dobytých území, atributy nebo různé symboly. Uvedené cenové relace pomohou nahlédnout do praktického života. Čtenář zjistí, že lékař s průměrným platem 1000 sestercií ročně si mohl koupit hezkou otrokyni za 4000, nikoli však už otroka vzdělaného, který stál 100 000.

Druhým potenciálním čtenářem této zajímavé knihy budou zájemci o historii antiky. Seznámí se s chronologicky sestaveným seznamem panovníků a příslušníků jejich rodin, kteří razili mince. Mohou se začíst do sice stručných, ale výstižných životopisů a přenést se tak do doby velice vzdálené. Že se nejedná o žádné suchopárné texty, ale o svěží a živé medailonky, svědčí namátkou informace o Messalině, pravnučce Marka Antonia. Doboví historikové a pozdější beletristé převzali za fakta zlomyslné pomluvy její konkurentky Agrippiny a označili ji za „zhýralou, nevěrnou ctižádostivou ženu schopnou jakékoliv zločinné pomluvy, navíc s nymfomanickými sklony.“ Claudius se nechal lehce přesvědčit, Valerii Messalinu dal popravit a oženil se s Agrippinou. Podle očitých svědků však Messalina patřila mezi vyhlášené římské krásky a vyznačovala se slušností a skromností.

Vzhledem k tomu, že zájem o starověk neustále stoupá, přibývá i sběratelů mincí, stane se tato kniha vítaným pomocníkem i příjemným společníkem. Její encyklopedický charakter vyčerpávajícím způsobem povede kroky začínajících i pokročilých numizmatiků, poučí je o stupni vzácnosti jednotlivých artefaktů i o současných cenách a představí rozsáhlým způsobem předmět jejich náročného zájmu.

^{Petráň Z., Fridrichovský J., ; Encyklopedie římských císařů a císařoven z pohledu jejich mincí
Vydalo nakladatelství LIBRI v roce 2008
Foto: www.kosmas.cz}