Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je pondělí 1.3.2021, svátek má Bedřich 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 504
Registrovaní čtenáři: 513
Publikovaných článků: 13022
Komentářů: 11216


Měření



Jsme Prahou nekulturní, nebo ještě kulturní?

02.06.2008   Martina Bittnerová   Divadlo   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

V poslední době pražské vody víří dohady kolem dotací, které mají rozhodnout o bytí či nebytí divadelních scén. Přiznám se, že tomu příliš nerozumím. Přestože jsem slyšela několik rozhovorů s aktivistou M. Táborským, přestože jsem očima přeběhla různá prohlášení k této situaci, netuším na jakou stranu se přiklonit. Pochopitelně i mě zneklidňuje několik věcí, jež vnímám ze svého úhlu stále ještě formálního občana Prahy a navíc divadelního milce, za tristní.

Docela mě zaráží, že o kultuře na radnici rozhoduje pan radní Richter, nic proti radnímu, narozdíl od ostatních se neprohání v žádném hodobóžovém oblečku, nýbrž v oděvu dle poslední módy a na tváři se mu zračí výraz všehoznalého světáka. Na druhou stranu považuji za podivné, že Prahu na Fashion Tv reprezentuje shodou okolností i jeho přítelkyně MISS Kuchařová, ačkoliv ta prý z tohoto pózování nezískala korunu, nýbrž to činila z lásky k Praze. Její přítel Richter totiž sehnal na magistrátu 8,5 milionu Kč na natočení videoklipu, v němž vedle Kuchařové účinkuje i modelka Petra Němcová. Když už by to chtěl přítel Richter vzít z gruntu našli bychom možná i proslulejší modelky, např. Pavlínu Pořízkovou, nebo Evu Herzigovou...
Ale budiž, již titul staré komedie napovídá „Co je doma, to se počítá, pánové“.

Fascinuje mě ale pražská divadelní scéna. Existují tu muzikálová divadla, která ve stylu rychlého občerstvení chrlí jednu inscenaci za druhou, přičemž o jejich kvalitě lze hojně diskutovat. Vytváří tím pouhé spotřební zboží na dobrých výlohách v centru.
Jedná se tedy o kulturu masovou, která asi jen těžko bude ztrátová, a zároveň bude formovat divácký vkus, a uplatňovat novátorské postupy. Jednoduše na tento způsob zábavy lze říci – proč ne, ale i kabarety první republiky si na sebe vydělaly sami, čímž bych diskusi s komerčními divadelníky v podstatě ukončila. Jiná otázka se nabízí v případě, že by i taková divadla vytvořila hodnotný projekt výrazně ovlivňující kulturní tvář města, tam jsem pro to, aby se podobných grantových projektů divadla mohla zúčastňovat.

V neposlední řadě se v Praze nachází bezpočet scén provozujících menšinové žánry. A musím dodat, že často i pro menšinové obecenstvo. Tam podle mého názoru spočívá onen zakopaný pes. I divadla menšinových žánrů by si měla hledat svou cestu k divákovi a občas nabídnout něco mírně „většinového“, něco čím osloví více lidí. A určitě je najít lze, jenomže často se našinec setká u těchto umělců s názorem – že tam by neklesli. Ale nejsou klasické a solidně zinscenované komedie zábavné, nelze v nich objevit něco nového, něco čím se přitáhne pozornost veřejnosti a zajistí si tím možnost produkovat alternativní dramata?
Na to si musí každý odpovědět sám.

Ona se nám divadla budou také muset zvednout z Prahy a vydat se podívat i mimo její brány, protože tam na ně čekají jiné možnosti a jiné obecenstvo. Je zajímavé, že ani za bývalého režimu se nepřerušil řetězec pohostinských představení s tradicí více jak dvousetletou, ač si je komunisté přetvořili v ideologii typu – umělci baví pracující. Díky tomu však i v nejposlednější vesničce někdy spatřili divadelníka z Prahy.

Mohu vycházet ostatně z vlastní zkušenosti. Nyní bydlím nedaleko Velvar. Nevšimla jsem si, že by se našel nějaký odvážlivec, který by tam přijel zahrát divadlo, přestože v okolí Velvar se nachází spousta obcí, a tudíž poměrně velký objem potencionálních platících diváků.
Jenomže těch 45 kilometrů od Prahy vnímá zřejmě většina pražských divadel za nepřekonatelnou vzdálenost.
A proto dokud budou divadla spoléhat na pohodlné myšlení – a to že odněkud peníze do jejich rozpočtu prostě přistanou, nedonutí je to hledat další cesty. Vždyť sponzory hledají obtížně, protože ti investují raději do sportu.

Každopádně kultura v Praze si dotace zaslouží, protože pokud město přispívá na budování cyklostezek, které mohou bez problémů sponzorovat výrobci a prodejci kol, mělo by investovat i do kultury. Otázkou ale zůstává organizace a rozdělení těchto prostředků, což by měl držet v rukou určitě kompetentní a problematiky znalý jedinec.

foto: czech-transport.com


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2021 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2142 s