Slunce se tam zasoukalo opravdu napevno. Když jsme vystupovali na zastávce v Jičíně, ochladilo se tak, že bych unesla i zimník. Nicméně nás to neodradilo. Prohlídli jsme si Valdštejnskou lodžii, kterou tu dal vystavět sám Albrecht z Valdštejna, já jsem zdálky mlsně obhlédla vrch Zebín s kaplí sv. Anny (nicméně mě přehlasovali a tak jsme se neproměnili v kamzíky, abychom se vyšplhali nahoru) a pak jsme se pomalu pustili lipovou alejí, tzv. Libosadem, k centru Jičína.

Cestou jsme pokořili rozhlednu Milohlídku, která je od května do září volně přístupná a kdybyste se na ni chtěli podívat kterýkoli jiný měsíc v roce, musíte si klíč vyzvednout u paní Kopalové v č.p. 992. Vstupné se neplatí.

V centru Jičína se lze najíst v Lidové jídelně, ceny jsou přijatelné a jídlo dobré. A pak už hurá do Rumcajsovy ševcovny či na Valdickou bránu a nebo – tak jako my – do Jičínského zámku, z něhož se stalo muzeum her a bádání. Pro děti doslova ráj a pro dospělé návod jak s rozjívenými dětmi strávit hezké odpoledne. Ačkoli jsme už v tomto muzeu před třemi lety byli, přesto si děti vymínily jeho opětovnou návštěvu. A stálo to za to, protože jsme se bavili všichni. Hned na úvod děti dostanou letáček s obrysy mincí, jež jsou v muzeu ukryté, ty musí najít a na papír obkreslit. Potom se jde do řezbářské dílničky, kde si můžete zkusit vyrobit co vás jen napadne, především však kouzelnickou hůlku, s jejíž pomocí se vám podaří rozezvučet starobylý orchestrion, rozpohybovat maketu mlýna či najít tajemnou komnatu.

Děti si zde mohou zahrát loutkové divadlo, postavit si město Jičín dle svých nápadů či vizí nebo si vyzkoušet šaty, jaké se nosily před dávnými léty. Ti šikovnější se mohou pustit do předení zlatých nitek či si zde namlít ze zrnek mouku. Exempláře, které si děti či dospělí mohou na vlastní pěst vyzkoušet, jsou označeny na parketách značkou, na ty ostatní se pak můžete podívat a obdivovat je. Děti se zabaví a myslím, že se i něco nového dozví. A možná se to dozvíme i my.

Jičínské muzeum určitě stojí za obětování času, energie i peněz. Rodinné vstupné (platí i pro rodiny s více dětmi) činí 120 Kč což se mi zdá v poměru vstupného kdekoli jinde levné. Nikdo vás neokřikuje, nikdo vás nehlídá a nikdo vás nevyhazuje. Můžete zde pobýt hodinu nebo dvě. Můžete se proplétat záhadami a místnostmi, jak vás jen napadne, a na pár okamžiků se ponořit do historie města a duší lidí, kteří v té době žili...

^{Zdroj foto: aneris.cz}