Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je úterý 9.8.2022, svátek má Roman 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 507
Registrovaní čtenáři: 518
Publikovaných článků: 13254
Komentářů: 11310


Měření



Vánoce Karla Šábra

24.12.2008   Jaromír Komorous   Próza   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Neměl je rád, &Sábr. Neměl je rád už pár let. Nestál za nic od té doby, co ho &Sábrová bez varování uvrtala do singlu a zrovna tak bez varování to tady zabalila. A na Vánoce to bylo nejhorší. Chvíli rozjímal vzadu na zahradě. Tam spolu sedávali.

&Spatné. Zataženo. Loni měl štěstí. Nebe jasné a on viděl padat hvězdu. Nebyla to zrovna betlémská kometa, vlasatice jakási, ale mohl si něco přát. Měl kumulované přání. Aby se babka shora jukla, co tu vyvádí, aby mu vydrželo zdraví a aby mu šla karta. Samolibost? Ne. Realita života českého penzisty. &Sábr se podíval na nohy a šel se přezout. Co když se babka zrovna kouká? Kdyby to viděla, zjančí se. Vklouzl do dřeváků a vyklapal znovu na betonový dvorek. Tma jako v pytli. Jen světlo z jeho okna. Ze zvyku se ohlédl ke dveřím domku. Chvíli poťapával bezcílně u kolny a znovu se podíval ke dveřím. Pak máchl rukou zapálil si. Nahoru se raději ale nepodíval.
Pes Vavroch se zase dočmuchal až k němu.
„Tak co, Vávro? Stojí to za starou belu, viď?“
Vavrochovi to tak nevycházelo. Před chvíli vyprázdnil misku se žrádlem, potopil čenich do vody vedle, dlouho už ho nikdo neotravuje s nějakým přiblblým otíráním nohou a smí spát v posteli. Trochu naklonil hlavu a zdvihl svůj zrak k páníčkovi. Nekontrolovatelně kmital ocasem. Otevřel klapačku dokořán a slastně si zazíval.
&Sábrovi ta oddanost přišla přemrštěná a zatoulal se pohledem přes náves. Zhasnuto. Jak jinak. Venca ani dnes neotvíral a do hospody je pustí až po svátcích. Kamarádi jsou zalezlí u svých rodin. Ruce je určitě svrbí, to by je nesměl znát. Budou je tajně a trochu nervózně spínat a servilně kolem sebe rozhazovat úsměvy.
„Jo, tak to je,“ řekl psovi. „A ty ses nenaučil ani blbej lízanej mariáš.“
Vavroch zakňučel. Jeho člověk mu za něco spílal a on ani nevěděl za co. Uraženě odešel do tmy. Reflexivně věděl, že by měl vzít roha, ale to by musel být o deset let mladší. A spát v boudě na dvoře? Ani náhodou. On se ten člověk vykecá a dá pokoj. Vavroch se plížil zpět.
Karel &Sábr vyfukoval labužnicky kouř. Kouřil viržinka a chlubil se kamarádům, že právě on si může dovolit tenhle dlouhý smrad. Teprve nyní chápal jejich shovívavý smích.
Něco se mu otřelo o nohy.
„Julčo, ty děvko. Kdes byla?“ Sehnul se ke kočce a v návalu lásky ke světu ji podrbal. Prohmátl jí lehce bříško. Už byla zase plná. Vypadala ale spokojenější než on a tak to nechal plavat. Povzdychl a šel jí nasypat štolverky. Dal Vavrochovi ty jeho a za chvíli se díval na svůj oblíbený večerníček. Jako kdyby to napsal pan Čapek. Hltali, každý ze své mísy a pěkně vedle sebe. Julču ani nenapadlo před Vávrou prchat a jeho ani ve snu, že by ji měl prohánět. Ale radši se na sebe nedívali. &Sábr vzdychl podruhé. &Sel se umýt a převléknout.
To nešlo vydržet. Zdravý chlap nemá právo zůstat o Vánocích sám. Zahnal kočku se psem do chalupy, zamkl a s omluvou vzhlédl k nebi. Vrátil se do baráku, chvíli šumoval v nějaké almaře a znovu zamykal už s malým balíčkem v ruce. Velká Julča ho nakonec nezvala prvně.

Zdroj obrázku www.vanocni-darky-vanoce.cz


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2022 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.027 s