2. ledna roku 1959 se ze sovětského kosmodromu Bajkonur (dnes bychom jej našli v Kazachstánu) odlepuje sonda Luna 1 navržená světoznámým (a v Rusku drahná léta zatracovaným) geniálním projektantem Koroljovem a jeho týmem. Jako první překoná Luna druhou kosmickou rychlost a proletí kolem Měsíce.

5. ledna 1919 není v běloruském Minsku mnoho důvodů k radosti. Pokud ovšem nefandíte Rudé armádě, která právě vpochodovala do hlavního města a ukončila tak nezávislost celé země. Běloruské vládě nezbude, než se sebrat a raději zemi opustit. Situace v lecčem připomíná tu, které se jednoho dne dočkáme i my. Vláda může působit jen z exilu a to mnoho nezmůže.

6. ledna 1899 vzniká v naší zemi proslulá Česká strana agrární, hrající na notu pravicovějšího konzervatizmu. Roku 1914 má již 91 194 členů, což je na tehdejší populaci znatelné číslo. Velkého vlivu si agrárníci získají zejména za První republiky, to již pod štítkem strany s názvem Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu.

7. ledna 1769 přichází na svět v Týnu nad Vltavou spisovatel Antonín Jaroslav Puchmajer. Čeká jej dráha kněze, překladatele a hlavně psavce. Spřátelí se s hrdinou národního obrození Dobrovským a prosluje jako první sepisovatel romštiny. Napíše několi vlastních děl básnických i beletristických, ale úspěch má hlavně s literaturou lingvistickou. Zemře 29. září 1890 v Praze.

8. ledna roku 1949 vzniká proslulá RVHP, tedy Rada vzájemné hospodářské pomoci. Během studené války do sebe sdruží „sovětské státy“ a jejich obchodní aktivity. Na toto datum připadá podepsání dohod mezi státy jako Bulharsko, Československo, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Sovětský svaz.

15. ledna roku 1929 se v Atlantě narodí světoznámý baptistický kazatel a zastánce práv pro černé obyvatele Martin Luther King. Významně pomůže potlačení rasové diskriminace a vyslouží si i Nobelovu cenu za mír. Jeho život ukončí až atentát 4. dubna 1968. V té době má manželku a čtyři děti.

16. leden 1969 se zapíše do naší historie coby oběť mladého studenta Jana Palacha, studenta historie a politologie na UK, který se jako akt protestu proti obsazení vojsky Varšavské smlouvy upálí. Zemře o tři dny později na následky zničujících popálenin. Jeho příkladu následují i další mladí lidé, z nichž sedm zemře.

23. ledna 1919 začne Těšínsku horký týden. Vypuká totiž sedmidenní válka mezi Československem a Polskem. Celkem má okolo 70 lidských obětí na obou stranách a ukončí ji až státy Dohody zastavením útoku na Skočov. Hraniční linie je poté trochu posunuta a nám přiřknut o kousek větší díl sporného území.

_{Foto: wikipedie.org}