Především je to kniha pro děti stvořená ze &Srutovy hravosti, jež se nepodbízí, nekníká, aby na sebe upoutala pozornost těch malých, jimž je cesta do světa ničím nepošlapané fantazie ještě otevřena, ještě jsme na ni my dospělí nezačali přitloukat cedule zákazů a vlastních nařízení. A pak – je to kniha krásná. Nadmíru krásná a taková má být kniha pro děti. Pavel &Srut je nepochybně skvělý básník a také skvělý vypravěč příběhů pro děti, příběhů postaviček, které vystrkují dovádivé růžky z neobyčejné autorovy fantazie. &Srut nevypráví o hraní si, on si slovy a se slovy hraje. A tahle hra mu umožňuje nadhled, osvobozuje ho od stereotypů jak jazykových tak příběhových, umožňuje mu vytvářet svět, do kterého lze lehce vstoupit a čtenář má pocit, že získává pro sebe jakousi dráždivě svědící svobodu ve vztahu ke světu, který je vytvářený jen pro něj jako svět objevování dosud nepoznaných pocitů i dobrodružství. Čtenář si prostě připadá jako profesor Kadeřábek a starý mládenec Vavřinec, jimž se Lichožrouti požírající ponožky a z párů dělající licháče, dali poznat. Není to úžasné?

V poslední době si už snad ani nelze představit knížky Pavla &Sruta bez ilustrací Galiny Miklínové. Její ilustrace nejsou „ilustracemi“ textu, nepopisují, nevnucují nějaké výtvarnicí předjaté vidění, neslouží ke zviditelnění autorova slova. Tvoří se slovem vzácnou jednotu. Čtete-li, kloužou vaše oči po řádcích slov a aniž to postřehnete přejdou na obrázek, „přečtou“ ho, slovo vrůstá do něj, on se vrací do slova, a vy pokračujete, aniž byste na okamžik opustili kouzlo vyprávění. V této neobyčejné jednotě příběhu a jeho výtvarné součásti, je mimořádnost této knížky. Zdá se, že v tomto okamžiku je můj obdiv ke všem třem knihám, které jsem v krátké době za sebou stručně recenzoval, dovršen. A k němu patří obdiv k dlouholeté ediční práci nakladatelství Ladislav Horáček – Paseka.

Ono to je prostě v tom šimravém pocitu, že se člověku nechce jinými slovy rozkrývat to, co je v tak nádherné, ze sebe, ze samotného středu cítění, myšlení a hravosti vzrostlé podobě doslova vryto do jen zdánlivě obyčejných stránek knih.

Každá z nich umožňuje čtenáři zažít ten vzrušující pocit, kdy ji poprvé vezme do ruky, ohmatává ji, ponoukán chutí přičichnout k její novosti, kdy lehce váhající prsty ještě nehledají konkrétní místo, ale jen tak nechají prošustit vějíř stránek, kdy se oči poprvé zastaví na prvním slově a od něj putují dál a dál, zprostředka na konec a zase na začátek a znovu doprostřed, až k tomu okamžiku, kdy se prvotní vzrušení uklidní a kniha je položena na noční stolek, na dosah ruky, a čas už nemá jinou funkci, než přiblížit čtenářskou slast.Tu jsou pro vás (klikni). A zde (klikni).  

Výběr těchto recenzovaných knih byl z hlediska čtenáře opravdu nahodilý. V souvislosti ediční práce nakladatelství Ladislav Horáček – Paseka je jejich vydání dokladem nezastupitelné úlohy tohoto nakladatelství na našem knižním trhu. Dokladem možná donkichotovského zápasu s větrnými mlýny našeho rozrůstajícího se kulturního analfabetismu a kulturní vybředlosti. Ale zároveň potvrzením toho, že ještě není třeba se vzdávat, že je ještě je pořád naděje.

_{Pavel &Srut a Galina Miklínová: Lichožrouti
Vydalo nakladatelství Paseka v roce 2009
obálka www.paseka,cz}