Reakce k článku

Od: Martina Bittnerová - 28.1.2009 - 8:13

Velmi trefně napsáno!! Napadlo mě veskrze to samé, když jsem Havlův dopis četla na internetu, napadlo mě, že z něj dělá mučedníka a to je prostě špatně. Ale tušila jsem už ve chvíli Kaplického smrti, že mu budou chtít všichni najednou z patolízalství a falše nechat postavit tu jeho hypermoderní obludu, ano také se mi stavba nelíbí, nelíbila a líbit nebude!
A je mi úplně jedno, kdo je jejím autorem. Pan Kaplický vždycky na mě dělal dojem sebestředného umělce, pro něhož je jeho vize jediná správná. A myslím si, že právě demokracie je o tom, že i ostatní snad mohou něco říct, tedy Pražané, kteří mají vedle té stavby žít. Nemusíme snad fanaticky přijmout něco, co nějaký vizionář vymyslí.
Nehledě na to, že budova knihovny je podle mě účelová stavba a účelnost by měla převládat. A opravdu dodnes nevím, zda nebo tedy co je na té chobotnici sexy. Jak bylo stokrát řečeno.
Ale uznávám, že samozřejmě řadě lidem může taková opravdu připadat. Ale mám skutečně nyní dojem, že spousta lidí pokrytecky názorově převrátila a dokonce chtějí vybírat na blob jako na Národní divadlo.Tak to mi už přijde hodně potrefené. A znevažující symbol Národního divadla. Protože sbírka na Národní divadlo měla svůj specifický význam, odpovídala své době a její atmosféře.

Od: Anna Spěváčková - 28.1.2009 - 13:19

Souhlasím! Ano, knihovna je účelová stavba a obávám se, že i tentokrát, jako v jiných návrzích pana Kaplického. zvítězila vizáž nad obsahem. Jeho realizovaná stavba obchodního domu v Selfridges je prý značně nepraktická. Možná se mýlím, ale připadá mi, že byl navržen vnitřek stavby a pak bez ohledu na praktický účel obalen efektní slupkou dle požadavků organické architektury. Vždyť v přírodě je obsah s vnější stavbou v souladu, to není účelově vytvořený systém, narozdíl od tzv. blobu. Vždycky připomínám, že jsem jen žena od vařečky a vždy si kladu takové praktické otázky: Nikde jsem se nedočetla, jak bude reagovat použitý materiál na agresivní pražské ovzduší, jak bude vypadat po letech , jak se bude povrch udržovat v čistotě, jak budou působit na diváky fialově zbarvené průzory. Při představě, že budu zírat na fialové Hradčany, fialový obzor, fialové návštěvníky se mi dělá nevolno. Dovolte mi malou odbočku: Vzpomínám, jak jsme kdysi navštívili stavbu na Ještědu a zarazilo nás, jak ošklivý je kovový materiál po letech působení vnějšího povětří. Ano, efektní stavba, ale zblízka šedivá, ošoupaná, škaredá, profukovalo do ní a číšníci se klepali zimou. Nedopadne stejně "vytoužená" moderní stavba?

Od: Martina Bittnerová - 28.1.2009 - 14:49

Právě, že velké umění architektury je o tom dokázat skloubit praktickou stránku věci s nějakou uměleckou vizí, aby to vzájemně konvenovalo a výsledek přinesl splnění účelu stavby.
Knihovna je totiž velmi účelová stavba, která musí splňovat poměrně náročná kritéria. Neumím si představit, že pak budou po plášti stavby šplhat horolezci a ručně čistit plášť apod.
I v přírodě má všechno svůj účel a smysl, tady je to chápáno poněkud odděleně. Bohužel naši spoluobčani se rozhodli, že uctí bouřlivě odchod Kaplického tím, že tu příšeru postaví. Kdyby pan Kaplický žil, nejsem si jistá, že by všichni o její realizaci tolik stáli.

Od: Kateřina Sovová - 28.1.2009 - 16:13

Podle mého názoru, kdyby pan Kaplický žil, na jeho projekt by se pozvolna zapomnělo nebo by se velmi pravděpodobně na Letné nerealizoval. jakožto student velmi dobře chápu potřebu knihovny v centru města, ale nemusí snad kontrastovat s okolím takovýmto způsobem. Praha je jedinečná právě díky svému historickému jádru. Žádná novostavba ji nikdy nemůže pomoci, právě naopak. Také ĆT minulý pátek odvysílala pořad, v němž tvůrci poukazují na děsivý stav hlavního města a na potřebu architektů zviditelnit se za každou cenu. Kaplického stavby se mi vzhledově líbí. Nevadí mi ani blob, ale jednoduše naprosto nesouhlasím s jeho umístěním. Domnívám se, že je to prosté.

Od: Jana - 28.1.2009 - 19:53

Nesouhlasím
s tímto článkem. Též jsem neznala pana Kaplického a ani nejsem člověk rozumící moderní architektuře a proto si netroufnu kritizovat tento návrch.Ale rozhodně se mi zdá mnohem lepší než pomník Stalina a rozhodně celá Letná není zrovna místo s kterým bychom se mohli chlubit. Jsou v Praze i jiná místa,kde byly postaveny jiné skvosty moderní architektury, které nikomu nevadily. A rozhodně si myslím, že tento návrh pan Kaplický nám nevnucoval,jen regulerné vyhrál soutěž.Rozlouční s ním mi připadalo úměrné jeho významnosti ve světě.Jeden z mála lidí, kteří se proslavili v zahraničí, pocházející z tak malé země jako jsou Čechy.Staděla jsem se za některé naše představitele, kteří neměli ani tolik slušnosti, aby poslali květiny. Např pan prezident.Bylo mi stydno.
Myslím, že po panu Kaplickém zde zůstanou stavby ať již se nám líbí či ne. Po politicích toho moc nezůstane a historie je semele.

Od: Martin Zavadil - 29.1.2009 - 1:16

První pohled není vždy nejlepším!
Pokud se na návrh knihovny podíváte jen jako na obal, chápu rozhořčení. Ovšem to co dělá tuto stavbu opravdovým skvostem není zlatavá slupka, nýbrž technické řečení skrývající se uvnitř. Pokud nechápete proč nám tuto stavbu závidí takřka všechny evropské země, je to právě v onom technickém řešení. Rychlost, pečlivost a jemnost s jakou mají být knihy doprávovány a skladovány se nevyrovná zádné jiné knihovně na světě. Knihovna v Paříži patří k nejlepším na světě, i přes to její ředitel řekl, že pokud by znovu vybírali knihovnu, vyberou "Blob". Tento projek by měl mou plnou podporu i kdyby ho navrhl kdokoliv jiný. Před smrtí Jana Kaplického jsem doufal, že bude stavba podpořena informační kampaní. Nestalo se. Po jeho smrti jsem doufat přestal a mrzí mě, že jsme ztratili možnost zanechat budoucím generacím něco jiného než mrakodrapy.

Od: Jeromír Prdele - 31.1.2009 - 10:49

Proč ?
Proč musíme, za každou cenu, vše stavět jen pro další generace a ne jen taky občas pro sebe.Zažil jsem část života kdy se vše dělalo a budovalo pro a za lepší zítřky. Většinou to vybudované nestálo za nic.Mysleme tedy, tak trochu sobecky, na sebe a dohodněme se rychle na řešení knihovny pro všechny a hlavně pro nás a ne jen pro lidi za sto, dvěstě a více let po nás.

Od: kučera - 5.2.2009 - 17:03

obyčejnost - to je naše!
Eifellova věž také měla hodně odpůrců! Také Tančící dům měl mnoho negativních kritik. Ty tentokrát zvítězily. Jiné země se moderními stavbami holedbají - co jich koluje po internetu - my jsme od 2.WW nic moc nepostavili, Ještěd, pavilon Z, bruselský pavilon, víc jako laik nevzpomenu. V Rakousku je několik bizarních staveb p. Hunderwassera, ty by u nás neprošly, tam působí jako magnet pro turisty. A u nás si ještě v té prostřednosti rochníme a vyčnívající osobnosti stíráme. I tak se buduje pověst státu a národa!

Od: Kateřina Sovová - 5.2.2009 - 23:38

Vážený pane Kučero,
"Prostřednost" národa netkví ve snaze zachovat historický ráz města, které ještě stále patří do UNESCA, ale právě v zaselepnosti těch, kteří umožňují, aby moderna změnila osobitý ráz jejich bydlišť v kopie stejně zparchantělých měst po celém světě. Přirovnávat Eiffelovu věž ke Kaplického Chobotnici považuji za přinejmenším úsměvné, nehledě na značně odlišný ráz Prahy a Paříže, kterou si mimochodem Francouzi střeží jako oko v hlavě. Tančící dům se bohužel realizoval a oproti velkým slibům, cože tato stavba bude pro Prahu znamenat, v dněšní době víceméně chátrá, naprosto nikoho nezajímá a kdyby nebyl, obávám se, že by to naprosto nikomu nevadilo. Co se týče obyčejnosti, taktéž nemohu souhlasit, neboť tak neobyčejně nevlastenecký, mamonuchtivý a víc než kdykoliv jindy švejkovský národ, byste stěží v současnosti pohledal.

Od: Luigi - 17.2.2009 - 13:05

Rád bych poopravil na tomto místě několik omylů a možná i záměrných nepřesností uvedených příznivci "blobu".
Pan Kaplický je nepochybně významný architekt světového formátu, nicméně při pohledu na celé jeho dílo je "chobotnice" rozhodně jeho podprůměrným projektem.
Na blobu není nic moderního, co by napovídalo o vizích budoucnosti. Takovéto stavby se staví už minimálně 30 let a jsou pouze produktem jednoho názorového proudu v architektuře. Obvykle jsou velmi nákladné a né příliš praktické.
"Vítězství" v mezinárodní soutěži trochu zavání. Vzhledem k tomu, že komise se skládala z významných světových architektů - ze 2/3 dobrých přátel Kaplického včetně jeho bývalé partnerky.
Jeho projek měl být správně ze soutěže vyřazen pro nesplnění zadání již v prvním kole.
Za těchto podivných okolností se odvolávat na výsledek soutěže s tím, že byl jeho návrh nejlepší přinejmenším mírně účelové.
Zvláště, pokud stavíme rozhodnutí komise soutěže proti rozpačitému přijetí stavby veřejností i odborníky u veřejné stavby s takovýmto rozpočtem.
Názor veřejnosti je laický - tedy bezvýznamný, nejvyšší odbornou autoritou jsou kaplického kamarádi. To je neprůstřelný argument.

A ještě na okraj: Kdosi tu zmínil Hunderwassera. Odpor vůči jeho dílu byl ve své době možná mnohem větší než náš proti "chobotnici", takže o "čecháčkovské přízemnosti" tento příklad mnoho nevypovídá.
Navíc jeho asi největší ralizovaná stavba z veřejných prostředků - Teplárna ve Spittelau, měla rozpočet sotva desetinový oproti naší knihovně.

Čecháčkovství vidím spíš v urputné touze některých lidí ukázat světu za každou cenu jak jsme světoví.
Když se toho pak chytí nějaký chytrák a šikovně zahraje na notu národní hrdosti, na odkaz budoucím generacím a díla světového věhlasu, dokáže z toho vymáčknout tučnou odměnu a zanechat nám tu pak špinavou příšeru třeba v podobě "tančícího domu".

Na rozdíl od některých zde mi jméno Kaplický bylo známo již před "projektem knihovna" a k jeho dílu jsem zaujímal spíše kladný vztah.
Mrzí mě však, s jakou arogancí začal vystupovat k obhajobě svého "blobu na Letné".
To mi rozhodně nepřipomínalo pozici zneuznalého umělce, ale spíš lobisty prosazujícího skrytý záměr a svůj prospěch.
Ostatně cca 5% s ceny realizované stavby bývé obvykle odměna pro jejího architekta. Tak se není moc co divit při rozpočtu skoro 3 miliardy.
Vkrádají se mi myšlenky na "boží trest za zpupnost". To je ale možná příliš tvrdé a Jan Kaplický si to opravdu nezaslouží.

Několik posledních článků v rubrice Společnost