Na jednom balkoně laxně a unaveně, spíše otráveně postává novomanžel Elyot a odráží nekonečné štěbetání a tlachání své roztomilé ženušky Sybily. Když se poprvé zmíní o minulosti, tedy přesněji o jeho bývalé manželce Amandě, odmávne to, později se její dotazy stávají nebezpečně vlezlé. Nepříjemný, spíše monolog, než zamilované šeptání, má ukončit večeře.



Jenže. Na druhém balkoně se odehrává tentýž nekonečný výslech mezi jinou dvojicí, jež si též nedávno slíbila lásku až za hrob. Zápletka začíná v okamžiku, kdy bývalí manželé zjistí, kdo vlastně v sousedním pokoji tráví líbánky. Neskutečné překvapení! Následuje to, v co nikdo nevěří, ale přece jen se stává: Elyot s Amandou opět najdou společnou řeč. Dokonce spolu prchají do Paříže. Jejich vztah má ale k idylickému soužití daleko. Dvě osobnosti spolu neustále bojují, mezi hádkou padne krátký polibek nebo ji zkrotí alespoň na dvě minuty „krámoun“ a itálie vesele pokračuje.



Komedie je postavena na promyšleném a zábavném textu Noela Cowarda, v němž se střídají prvky situační komedie s velice vtipnými rozhovory. Právě mistrovství dialogu povznáší hru mezi jisté komedie, jež zaručují smích právě proto, že slovní výpady nejsou vymyšlené a vyumělkované, ale odposlouchané ze života a divák tak přesně ví, čemu, nebo komu, se směje. Hru drží pohromadě i charismatická osobnost herce Jiřího Langmajera. I když by hře  prospělo zachování větší výrazové parity mezi herci, Langmajer jako obvykle strhává pozornost na sebe a stává se chtě nechtě hlavním představitelem.