Centrem této oblasti je město Klatovy. Ve stručné historii autor zmiňuje fakt, že královské město založil Přemysl Otakar II. A darem dostalo od něj 100 lánů pozemků. Nemám ponětí, jak to metricky přiblížit. Už předtím leželo místo na důležité zemské stezce vedoucí z Bavorska do Čech. Světlá stezka podle výchozího místa Zwiesel, přes železnorudský průsmyk do Janovic, tehdejší živé křižovatky s jednou větví na Domažlice a druhou na Klatovy. Obchod byl jejím otcem, matkou zvědavost, co se děje za kopcem. Klasika.

První opravdu známý šlechtic na knihou mapovaném území byl na přelomu 15. a 16. století Půta &Svihovský z Rýzmberka, který vlastnil &Svihov. Tam pak přišli také známí Černínové.

Martin Kříž přináší jednu zásadní informaci až z let šedesátých minulého století. Upozorňuje na nevhodnou urbanistiku, podle níž docházelo v městech, zejména v Klatovech, k zoufalým úpravám, s kterými se zasažená místa nevyrovnala dodnes. Zmizel blok historických domů mezi arciděkanským chrámem a kostelem sv.Vavřince. Zanikla část původních předměstí, nahrazená prstencem paneláků. Zničené, do té doby ničím nenarušené historické centrum Klatov, malebnost. Stále stejná písnička. Hrubá neúcta k práci předků.

Zajímavým se jeví fakt, že nádraží v Janovicích se stalo za německé okupace hraničním. Co to udělá v oblasti zemědělsky orientované, je nasnadě. Zvláštní povolení na cestu na svá pole, zvláštní povolení vůbec k jejich osetí. Po roce 1948 mamutí výstavba vojenské posádky a sídliště pro vojáky z povolání. Posádka končí v roce 2004. Devastace městečka trvá.

Čtenář se potěší nejstarším dochovaným snímkem Klatov z roku 1875, celním domkem za Janovicemi na silnici Janovice – Nýrsko, snímkem posledního flašinetáře tamtéž, unikátní fotografií Františka Křižíka při jeho návštěvě Plánice v roce1937, kdy mu napočítáme 90 let.

Co mě fascinuje, je fakt, že na obrázcích nevidím stromy. Při vědomí, jak zelená je ta oblast dnes, nechápu zcela prohlášení, kterak těchto ploch z naší země ubývá. S jakou dobou srovnáváme? A za koho kope agent, jež nám tyto teze předkládá? Je pravda, že Martin Kříž výběr fotografií zužuje záměrně na městskou zástavbu. Ale okolní kopce jsou lysé zřetelně. Všiml jsem se toho už když jsem se probíral knihou zabývající se starou &Sumavou. Zajímavé!

_{Martin Kříž: Klatovsko
Vydalo nakladatelství Paseka v roce 2009
Obálka www.paseka.cz
Fotografie www.kudyznudy.cz
                                             
                                                          Černá věž v Klatovech jinak}