Ne nadarmo se říká, že teprve druhé hudební album prověří schopnost a právo na existenci kapely, aspirující na přízeň publika. Chodská vlna přichází s albem Vobrázky. A potvrzuje životnost projektu bezpodmínečně. Inu, žádná „mejdla“.

Od první písničky se potkáváme s projevem zkušených folklóristů, kteří neváhali svůj vyloženě lidový (ale školený) zpěv obléci do rockového kabátku, který jejich muzice vyloženě sluší. Protože jsme na Chodsku, slyšíme jako hlavní melodický nástroj  dudy. Ty jsou doma hlavně na Albionu. Zkrze ně nelze nezmínit teorii, že jsme tady stejně všichni potomci Keltů. Ti nedávní přivedli na svět pěkně tvrdou muziku. Opodstatnění rockového spodku jak vymalované. Mimochodem, citlivé hudební aranže vidím jako největší přednost alba. Jen o prsa zpět zůstává zvuková vyváženost, mastering nahrávek. Jestliže na prvním albu jsem kvitoval hudební nápady, na druhém přidávám naprostou profesionalitu každé akvizice, jež se na vzniku podílela. Muzikanty počínaje na jednom konci, zúčastněnými výtvarníky na druhém. Návrhář a tvůrce bookletu Igor Dědek &Slechta si zasluhuje zvláštní ocenění. Málokdy se setkávám s takovou explozí nápadů, dotaženou k dokonalosti. 

Zajímavá je filosofie dávných autorů písniček. Zcela přiznávají svá stanoviska zmíněná v úvodníku článku a otevřeně tíhnou k další příjemné aktivitě lidského života, k erotice. Sexu, je-li vám to bližší. Vnoříme-li se ke zdrojům hudby Chodské vlny, uvědomíme si o co život našich předků byl jednodušší. Oproštěn od všech možných „udělátek“ určitě hezčí. Ale nejen hudbou žijem a oni by možná pošilhávali po době naší. Čert aby se v tom vyznal.

Z písniček, které jsou fandům zpěvu vesměs známé, protože je zpívali ve všech možných i nemožných dětských sborech, padne do oka hned ta první. Handuličko, dítě moje potvrzuje vše předešlé a navíc zdůrazňuje přirozeně živelný rozdíl mezi nesmírně jemným vokálem zpěvaček a mužských protějšků. Takových je na albu celá řada. Zde ale přistupuje interesantní hra na štěbenec, chcete-li se držet oficiálního názvu, tedy na klarinet. Basový nástup je stejné šarže. Na konci alba je připojen bonus, jenž se neobjevuje nikde na obale ani v textové příloze. Pojď domů, karbaníku jakoby reflektoval vše předchozí. Nahrávka umí sakra zdvihnout. A přiznejme si, někoho může iritovat už jen ten slogan ... Leccosy na www.chodskavlna.cz.

Už jsem se zmínil na stránkách Rozhledny o jejich koncertní návštěvě v New Yorku. Jestliže je zařadíme mezi world music s českými stavebními kameny, musíme si rádi připustit zvedající se zájem o jejich produkce všude kolem. Charakteristické! Pokud je mi známo, v červnu míří na miniturné do Jihoafrické republiky a mluví se o dalších. Jestliže dělali předskokana Čechomoru, měli by se pohlédnout po svém.

<sub>Supina Chodská vlna: Vobrázky 
Produkce a vydání - cd vydala roku 2009 Chodská vlna
Zdroj fotografií www.choskavlna.cz


                                 
                                               kytarista Pavel Morysek, kmotr alba Jan Hrubý 
                                  a dámská část kapely Irena Honzíková a Martina Morysková</sub>