Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je čtvrtek 11.8.2022, svátek má Zuzana 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 507
Registrovaní čtenáři: 518
Publikovaných článků: 13257
Komentářů: 11310


Měření



Válka bude zítra ve dvě - Pepíkova parta, Preislerova parta

01.06.2009   redakce   Próza   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

První část povídky na pokračování z pera (či snad raději klávesnice) Josefa Kotěšovce.

1. Pepíkova parta

Všude bylo ticho, jen vítr tichounce foukal a koruny vysokých bříz se chvěly. Končilo léto, traktory na polích obdělávaly půdu, ale ta pole zůstala rovná jako země před milióny lety. A stejně rovní zůstali i chlapci jedné party.
V dálce se rýsoval rozlehlý les. Vedla k němu prašná cesta a asi v její půli rostl lesík. Pár jehličnanů, krmelec... a spousta ptáků. Lidé ze Vsi Touškova říkali místu Březinky, protože tu hojně rostly břízy.

Právě v Březinkách měli tři kluci ze vsi bunkr anebo, řekněme, klubovnu. Visela mezi čtyřmi břízami, které náhodou vyrostly skoro do čtverce a umožnily tak pět metrů nad trávou zbudovat sroubek o šířce asi jeden a půl metru a s provazovým žebříkem, který se spouštěl zataháním za provázek zamaskovaný kůrou na kmeni. Pro jistotu měli dveře opatřeny visacím zámkem a klíč vlastnil každý z tří členů party...
V polích se ozval motocykl a zvěř, která se v Březinkách živila z krmelce, se rozprchla. Na starém pionýru seděl vysoký jinoch s poddajnými, světle hnědými vlasy, v brýlích a s velikými ústy. Zastavil, rozhlédl se a teprve potom vjel do Březinek. Motor ztichl.

O chvíli později se ale v polích opět ozval motocykl. Druhý pionýr. Blížil se, tentokrát s baculatým chlapcem v sedle. I ten zastavil, rozhlédl se a rovněž zmizel v Březinkách.

Dalších patnáct minut se nic nedělo, jen zvěř se vracela ke krmelci a znovu si začala pochutnávat na seně a zrní. Náhle opět zvuk motoru a zvířata opět opouštěla Březinky.

Babeta! A na ní hoch středního vzrůstu, s tmavě hnědými vlasy. Zachoval se týmž způsobem jako jeho kamarádi, nechal v lesíku pod břízou stroj, sňal helmu, stačily dva kroky a už táhl za provázek...

Někde nahoře se uvolnil žebřík. Chlapec o krok ustoupil. Žebřík se snesl přímo před něj a jeho konec se houpal asi půl metru nad zemí. Hoch se ho chytil a vylezl k dvířkům klubovny. Zaklepal. ,,Heslo?“ ozvalo se zevnitř.
,Babeta šla do světa,“ odpověděl. Cosi cvaklo, dveře se otevřely. Ven vykoukl ten tlustší chlapec: ,,No, tak polez!“

Poslední z trojice se vsoukal do srubu a vytáhl za sebou žebřík. Vmontoval ho znovu řádně do strojku, díky kterému šel spouštět, zavřel za sebou dveře a tlustší hoch zaklapl závoru. Příchozí usedl na lavici u stěny ke zbylým dvěma. Ten vysoký, s plavými vlasy a brýlemi se jmenoval Honza Martinek, ten tlustší byl jeho mladší bratr Stáňa a posledním byl Pepík Kotěšovec, jejich bratranec. Pokud nebyli tady, všichni bydlili ve Vsi Touškově.

2. Preislerova parta

,,Tak,“ řekl Honza – a zbyli dva se na něj ihned podívali a opřeli se napjatě o stolek uprostřed místnůstky. ,,Jistě víte, proč jsem vás pozval. Nechci si hrát na Rychlé šípy, ale hrozí nám velké nebezpečí. V Mířovicích vznikla nová banda, víte to. Vede ji Preisler.“

,Preisler?“ podivil se Pepa.
,Ano, Preisler," vzal si slovo Stáňa. "Bandita. Dnes ráno se ve škole dušoval, že ví, kde máme tento bunkr, a chystá se nám ho zničit. Musíme tomu zabránit.“
,,Ale jak?“ zeptal se Pepa Kotěšovec. ,,Přece nevíme, kdy to plánuje.“
"Nevíme," pokračoval Stáňa Martinek. "Právě proto to musíme zjistit. Abychom se mohli připravit. Ale rytířsky říkal, že mi zítra dá přesnější informace.“
,Může ti ale poskytnout mylný zprávy,“ nadhodil Pepa. ,,Podle mě by bylo moudrý připravit si zbraně hned, Jarda Preisler nevypadá na to, že by byl poctivec anebo rytíř, kluci. Řekne v neděli a přijde v sobotu, já bych na jeho slova moc nespolíhal.“
"Ale prosím tě…“ začal Stáňa.

,Počkej!" zarazil bratra ostře starší Honza. "Pepa má pravdu. Od Jardy Preislerů můžeme čekat cokoli. Navrhuju, abychom začali s přípravama hned. Musíme vymyslet, jaká zbraň na jeho partu bude platit. Nevíš, čeho se Jarda bojí?“obrátil se znovu na bratra Stáňu. Ten chvíli přemýšlel, krabatil čelo. "Bojí se psů a myší, včera to zrovna říkal při slohu. Měli jsme napsad etudu na téma Čeho se nejvíce bojím.“
,,A cos napsal?“zeptal se mladšího Martinka s úsměvem Pepa.

"Tobě se tak určitě budu svěřovat,“ odsekl. Ne, slohy mu nikdy nešly.
,,Nechte toho škádlení a radši přemýšlejte," okřikl kluky Honza. "Říkáš tedy myší a psů? Myši neseženeme, psa ale máme. Dokonce dva."
"A jaký?“ zeptal se udiveně Pepa.

"Přece Bena naší babičky a naši Čitu,“ odpověděl Honza Marinek a poposadil si brýle.
"A kterýho použijeme?“ ptal se Stáňa.
,Bena, to je ideální stvoření. Takovej rapl! Uvidíte, jak před ním bude Preisler utíkat!“ rozesmál se Honza.

,Jó, Preisler. Ale co uděláš s ostatníma?" namítal Pepa. "To budeš taky pátrat, kdo se čeho bojí? To abychom celý den sháněli všelijakou havěť, ne... To chce jinou taktiku.“
,,A jakou?“zeptal se ironicky starší Honza.
"Například po nich házet kameny. To je zastraší.“
"Zastraší, ale taky usmrtí. Ne, nesmíme si dovolit, že bychom někomu ublížili,“ řekl vážně Honza.

"Ublížili, ublížili..." mumlal jeho bratr Stáňa. "A co oni? Budou na nás brát taky takový ohledy? Ty po nás budou házet šutry ze skal, uvidíte, a když se někomu něco stane, utečou a všechno popřou. Ohledy? To tak! Podle mě by bylo nejrozumnější kameny připravit a jestli použitou oni nebezpečnou taktiku, tak je napodobíme. Ne? Srát se s nima rozhodně nebudeme a když vy nebudete chtít, připravím šutráky sám. Přinejhorším jim to pak rozbije hubu.“

Chlapci se na tlustšího bratra, bratrance a kamaráda nevěřícně dívali. ,,Ty máš ale odvahu,“ podotkl Honza, ale zase trochu ironicky.
,,Dost keců, pojďte radši připravit ty zbraně,“ navrhl Pepa.
,Tak jo!“ souhlasil Stáňa, i když měl ještě stále v očích fanatický, nepřátelský lesk. "Do práce." A Pepa otevřel dveře. Hned je ale zavřel.
"Co se děje?“vyhrkl Honza.,,Hoří Březinky? Proč nejdeš ven?“
"Jsou tam!“ řekl tichounce Pepík - s vyvalenýma očima.
"Kdo je tam?“ ptali se naivně Stáňa s Honzou.
"Preisler a jeho parta. Jdou po poli. Sem... Jestli nás tu uvidí, bude válka už dneska.“
Honza se podíval okénkem. Pepa a Stáňa zírali úzkou škvírkou ve dveřích. Polem kráčel pomenší chlapec, ale za ním další tři habáni.
,,Je jich víc než nás!“ strachoval se Pepa.

"Nezáleží na počtu, ale na jakosti," zašeptal Honza Martinek. "My jsme přece daleko chytřejší, ne? Preisler má ve škole samý pětky, určitě se nám něco podaří vymyslet,“ a podíval se na Pepu. ,,Tak rychle něco vymysli, protože už útočí!“
Pepa a Stáňa rychle přibouchli dveře, ale ty se začaly otřásat pod údery kamenů. Dva kluci v klubovničce se svalili a váleli pod stolem a Honza se na ně udiveně díval. Když se ale vysypalo sklo z okénka vedle něj a dovnitř prolétl veliký kámen, ukryl se na podlahu také.

,,Asi uviděli motorky,“ zašeptal Stáňa.
"Asi. Určitě. Bojím se, aby je nerozbili,“ pravil Honza.
"To se bojíš oprávněně,“ zvedal se Pepa z podlahy. ,,Má babetka! Copak jí asi udělají?“

,Jen klid. Udělají neudělají, sem se nedostanou, nevědí přece, jak spustit žebřík,“uvažoval hlasitě Stáňa.
"Kdepak, ti jsou všeho schopní,“ soptil Pepa. ,,Ti..." Nedořekl. Na celé Březinky se ozval zvuk pily. Klubovna se začala otřásat. ,,To ne!“ vyhrkl Pepa.
"Ale ano. Podřezávají břízy, na kterých stojí náš bunkr,“ ujistil Honza ostatní.
"Co budeme dělat?“

"Musíme po nich něco hodit!“ vykřikl Stáňa a vrhl se k židli pod oknem.
"Snad po nich nechceš hodit tu židli?“ptal se Honza.
"Jo, zaslouží si víc než židlí," otevřel Stáňa dveře a v tu chvíli je zasypala prudká dávka střel. Tedy kamenů. Stáňa se chystal dveře radši zase zavřít, ale nestihl to a jeden kámen ho zasáhl do ruky.,,Aúú!“ zařval a pustil dveře, které se zase otevřely.
Další prudká dávka střel je zasypala a ničila. Ničila, co se dá. Obrázky popadaly se stěn, na podlaze přibývaly škrábance a střela prorazila i další okno. Tři kluci se tiskli ke zdi.

Pokračování ve středu 3.6. 2009


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2022 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0415 s