Postavit dům pro ucelenou partu zvířátek není jen tak. Nahromaděné znalosti o životě budoucích nájemníků jsou ty první. Návrh architekta jde vzápětí. Získaný balík finančních prostředků o všem rozhodne. A pak je tu ještě nasazení chlapíků z rajónu té ZOO.

Dům afrických kopytníků
Objekt je prvním z uceleného komplexu tří pavilonů určených pro chov 1) afrických kopytníků; 2) žiraf; 3) nosorožců a antilop indických. Ne, to nejsou kvizové možnosti odpovědi na „sofistikovanou“ otázku kdo tam bydlí, to je pořadí, jednotlivé etapy výstavby. Rozměr prvního pavilonu je 38x14,65 m. V severní obvodové zdi jsou umístěny skleněné výkladce (průhledy) do expozičních prostor. Při jižní zdi se naopak nacházejí chovatelské boxy, umožňující přepouštění jednotlivých zvířat, odblokování problémových jedinců (porod, ošetření, agrese) apod. Zde jsou také umístěny venkovní předvýběhy.
Vytápění objektu je plynové, větrání je řešeno el. otvíracími okny, ovládanými z chovatelského zázemí. V rámci této stavby byly provedeny přeložky inženýrských sítí a vybudovány nové, umožňující připojení i budoucích dvou pavilonů. Zároveň byly odstraněny 3 dřevěné nevyhovující původní stáje. Tím se také výrazně zvětšil prostor hlavního výběhu pro zvířata. To není citace z prospektu, to je průvodcovský ukazováček Martina Vobruby, tiskového mluvčího plz. Zoologické zahrady. 

                                                                 
                                    _{Na pavilón se proinvestovalo 14,5 mil. korun.}

Setkáváme se tu s vysokou koncentrací dřevěných etnografických prvků (lovecké artefakty a dřevěné sošky), sochy ze sympozia Afrika v kameni a řadu vzdělávacích panelů. Je zde např. dokonce i lebka žirafy; informace o rostlinách nebo vysvětlení vztahů a vazeb mezi africkými zvířaty (potravní pyramida). Dále příklady vyhubených a zachráněných druhů a řada zajímavostí. Významný prostor je věnován vzpomínce na expedice Ing. Josefa Vágnera - model afrického kempu při odchytu zvířat, fotografie,skutečná transportní bedna na převoz zeber a antilop. Stavba dostala ocenění „Stavba roku“ Plzeňského kraje .

O dva měsíce později byl otevřen Madagaskarský pavilon
O perle v Indickém oceánu u východního břehu Afriky jsme už jednou psali. http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=6087. V Plzni vznikl jediný specializovaný pavilon pro faunu Madagaskaru v zoo ČR a SR. Obsahuje zhruba dvě desítky vnitřních expozic, včetně 4 prostorných terárií a akvária. Má denní a noční část. Kromě etnografických upomínek stojí u pavilonu socha ptáka dodo (dronte mauricijský, blboun nejapný), jako připomenutí ohrožených a vymřelých druhů z ostrovů v Indickém oceánu (vznikla na sympóziu Afrika v kameni) a busta Gerralda Durrela, popularizátora a zachránce fauny nejen této oblasti. Jejím autorem je plz. akademik Jaroslav &Sindelář. Na západní straně budovy vznikly 3 voliéry pro ptáky a lemury. Zatím k němu přiléhají dva ostrovy pro lemury a průchozí výběh lemurů kata, další ostrov je plánován. Jsou zde chováni zástupci savců, ptáků, plazů, obojživelníků, ryb a bezobratlých Madagaskaru. Řadu tamních zvířecích obyvytel již zahrada vícekrát rozmnožila a přispívá tím k jejich záchraně. Připomeňme si poslední heslo, vázané k tomu ostrovu: Žáby bijí na poplach.

Mohli bychom pokračovat třeba Sonorskou pouští. Plzeňská Zoologická zahrada se vydala cestou vytváření biotopů, tedy co nejvíc podobného prostředí volné přírodě. Příjemné podmínky pro obyvatele, atraktivní pro návštěvníky. S předkládanou dokumentací mající jeden cíl. Dostat informace k lidem. Bydlení pro zvířátka se staví ve spolupráci s architekty z ateliéru HBH. Aspektů, kterým se musí věnovat, jsem se málem nedopočítal.

_{Zdroj obrázků www.ceskenoviny.cz; www.zooplzen.cz;}