Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je pátek 13.12.2019, svátek má Lucie 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 500
Registrovaní čtenáři: 506
Publikovaných článků: 12783
Komentářů: 11044


Měření



Philip Glass: Kterak v Praze roztleskat davy

19.07.2009   Michaela Wilhelmová   Hudba   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Plný sál Kongresového centra stojí, jásá, tleská jako o život. Je po přídavku. Skromná postava se přesto vrací a znovu usedá na malou, kůží potaženou stoličku. Prsty se rozbíhají po klávesách a v hledišti by bylo slyšet spadnout i pírko...

Mistr repetitivních struktur, světoznámý hudební minimalista Philip Glass (*1937) se ve čtvrtek 16. července ukázal na pražských prknech, co znamenají svět. Přivezl si sebou i dva pomocníky - Wendy Sutterovou, violoncellovou kouzelnici v dlouhých, růžových šatech a kolegu Micka Rossiho, téže skladatele a hráče na piano a takřka všechno, co mu strčíte do ruky. Podívaná - tedy spíše poslouchaná, tak zkrátka musela stát za to.

Američan Glass vstoupil široké veřejnosti ve známost již v 70. letech minlého století. Jeho muziku si možná budete pamatovat z filmů Kundun z roku 1997 (za hudbu k němu si dokonce vykoleduje nominaci na Oskara), nebo Iluzionista (2005). Sám "má na triku" i vynikající trilogii Koyaanisqatsi, Powaqqatsi a Naqoyqatsi. Obrazově průlomové snímky dokumentárního žánru tlačí k úvahám nad smyslem věcí, budoucností lidstva i jedince samého. Revoluce spočívá i v pojetí - krom hudby se totiž nedočkáte jediného slova!

Hudební záběr Glasse rozhodně neomezuje. Uslyšíte od něj orchestriální pojetí stejně, jako třeba scénickou muziku. Ostatně, již během studií na Chicagské univerzitě si přivydělával přepisem indických not od Raviho Shankara do našeho (tedy západního) stylu notové osnovy. Východní rytmus, tóny, mystika i filozofie na něm zanechala velký dojem, který jej již nikdy neopustil. Hraje se symfonickými orchestry, sám, i s několika kolegy.

V pražském kongresovém centru přišpendlil k sedačkám celý sál. Závěrečný potlesk proběhl nadvakrát ve stoje a s notnými přídavky. Naštěstí. Zdali není 90 minut nonstop opakování hudebních motivů únavné? Ale kdeže, jako všechno pěkné doba uteče dřív, než se nadějete a Glassova hudba má navíc dva stupně - současně zní dva motivy různých délek, zkracují se, prodlužují, chvíli vás vynáší až ke stropu a následně strhávají zpět, až pod podlahu sálu.

Pokud byste si chtěli na Glasse zajít a pražský koncert jste propásli, můžete se za mistrem vydat na dovolenou do Itálie, kde hraje v pondělí 20. 7.

Fota: http://www.philipglass.com



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2019 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.3116 s