Děj jednoho z nejposlednějších románů Viktora Huga Devadesát tři se odehrává v čase těsně před vypuknutím velké francouzské revoluce v roce 1789.
Francie je rozvrácená na pomezí dřívějšího království, císařství (ustanovení císařství Napoleonem Bonapartem) a republikou. V tuto chvíli u moci sedí konvent, který ruší absolutní vládu. Později dokonce Ludvík XVI. popraví.
Francouzští zastánci království hledají pomoc v okolních zemích, především v Anglii. Skupinka anglických stoupenců krále v čele s markýzem Lantenacem připlouvá do Francie za účelem znovuobnovení monarchie. Proti markýzovi se postaví Gauvain a jeho strýc Cimourdain, kteří podporují republiku.

Obrovský konzervativní vliv Anglie však zpomaluje vývoj francouzské společnosti vpřed. Odpor početné spodní vrstvy proti vládnoucí šlechtě však již nelze zastavit. Početná vojska venkovanů zmasakrují lépe vybavené síly konzervativců. Obyčejný venkovský lid se zmítá v bitvách o nadvládu. Lidé se však nechovají pasivně, neboť si též uvědomují zlo absolutismu. V čele s Gauvainem se sedláci chopí vidlí a vytáhnou do boje.

Velká francouzská revoluce otevřela dveře ostatním evropským zemím ke státním převratům. Přispěla ke zmírnění rozdílů mezi šlechtou a poddanými, avšak za jakou cenu.
Bohužel, cesta ke svobodě není jednoduchá a přijít o moc nehodlá nikdo. Paradox zemřít, abych se měl líp, se zde stává pravidlem. Masa poddaných chtěla mít lepší život a tak i s hrozbou smrti se vydali do nerovného boje a opustili tento svět lepší, než jej našli. 

Viktor Hugo, který se sám angažoval v politice, měl potřebné zkušenosti a znalosti historie k napsání takového díla. Jeho otec byl bonapartista avšak matka se ho naopak snažila odradit od Napoleonova smýšlení. Hugo si však uchoval nezaujatost, čímž si vysloužil uznání i na poli politiky a již v útlém věku uměl prosazovat svůj názor, což svědčí o jeho výjimečném intelektu. Celý život bojoval za práva chudých. Jeho pohřeb se stal národním manifestem.