Vládnoucí vojenská junta v Barmě je obviňována z genocidy, vypalování vesnic, vraždění žen i dětí, mučení, znásilňování a deportace oponentů na nucené práce. Nejvíce postižení touto politikou jsou zástupci početných etnik, mezi nimi i Čjinové. Dopad přírodních katastrof jako byl cyklon Nargis nebo hladomor na obyvatelstvo v Barmě se tak ještě znásobuje. Důvod současného hladomoru je přitom velmi specifický a za normálních okolností by mu šlo zabránit. Stovky vesnic Čjinů leží v těžko dostupných hornatých oblastech bambusové džungle. Zde roste bambus rodu Melocanna baccifera, který kvete jednou za 50 let - naposledy v roce 1958. Plody bambusu se stávají pochoutkou pro lesní krysy. Krysy se díky snadno dostupné a výživné potravě několikanásobně přemnoží a jejich hordy zaplaví po tisících celou oblast. Jakmile zkonzumují bambusové ovoce, pokračují krysy v likvidaci úrody na polích i likvidaci zásob vesničanů. Při posledním kvetení zemřelo z důvodu přemnožení krys a následným hladomorem 15.000 lidí. Ačkoli měla vláda od té doby 50 let na přípravu, nepodnikla nic a vesničané i tentokrát zbytečně trpí a umírají.

Severovýchodní indické státy Mizoram a Manipur, které sousedí s Barmou, jsou postiženy stejným fenoménem, ale místní vláda a nevládní organizace a také centrální vláda v Dillí se na tuto situaci dlouho připravovaly a svým obyvatelům finanční, technickou i potravinovou pomoc zajišťují. Čjinům se namísto pomoci dostává nucených prací pro armádu. Rodiny nemají finanční příjmy a často přežívají jen díky pojídání kořínků. Provincie Čjin patří k nejvíce izolovaným oblastem Asie a celá oblast je velice těžko přístupná kvůli hornatému terénu a chybějící dopravní infrastruktuře. Jediný způsob, jak se vesničané mohou dostat k potravinám, je několikadenní pěší cesta do Indie, kde svépomocné organizace Čjinů vytvořily základny pro distribuci rýže. Na nákup rýže ale Čjinové z vesnic v bambusové džungli nemají peníze. K tomu by jim měla pomoci právě vyhlášená veřejná sbírka „POMOZME BARMÁNCŮM“.

„Bambusy začaly kvést v roce 2007 a plodí ovoce přibližně 5 let, je proto třeba pomoci vesničanům přežít období hladu ještě 3 roky“, vysvětluje Sabe A. Soe z Barmského centra Praha. „Hrozí, že tato přírodní katastrofa doprovázená špatnou vládou v Barmě přeroste v obrovskou krizi, aniž by ji světová veřejnost jakkoli postřehla.“ A doplňuje: „Sbírka má nejen bezprostřední humanitární dopad, ale i širší politický kontext. V Barmě stále panuje jedna z nejhorších vojenských diktatur na světě, kterou se dlouhodobě (přes mnohé snahy Barmánců) nedaří zevnitř svrhnout. Zmírnění hladomoru a podpora Čjinů je proto také vyjádřením nesouhlasu s barmskou diktaturou. Každý, kdo se ke sbírce přihlásí, tak vyjádří i svůj nesouhlas s potlačováním a diskriminací etnických menšin v Barmě“.

---

<sub>Připojit ke sbírce, která má své webové stránky www.dmsbambus.cz, se zájemci mohou zasláním DMS BAMBUS na číslo 87 777 (Cena DMS je 30 Kč, na pomoc hladovějícím půjde 27 Kč) nebo zasláním roční DMS ROK BAMBUS na číslo 87 777 (částka 30 Kč bude odečtena každý měsíc po dobu jednoho roku). Další možnost přispění je zadat trvalý platební příkaz ve prospěch transparentního sbírkového účtu č: 4547242001/5500, vedeného u Raiffeisenbank, a.s.

Zlepšit životní podmínky čjinských uprchlíků lze také nákupem ve „Spravedlivém obchodě“, který nabízí tradiční čjinské výrobky nakupované přímo od uprchlíků v Indii. Příjmy slouží k nákupu dalších výrobků pro tento obchod a tím současně jako zdroj financí pro uprchlíky a obyvatelstvo trpící hladomorem. Více na shop.burmacenter.org.

Barmské Centrum Praha, o.p.s., organizátor sbírky "POMOZME BARMÁNCŮM", bylo založeno barmskou komunitou v České republice spolu s českými a mezinárodními podporovateli Barmy v červnu 2006. Jeho posláním je přispět k demokratizaci Barmy, dodržování lidských práv a zlepšení situace lidí v Barmě a v exilu tím,
že:
- analyzuje dění v Barmě a informuje a zapojuje evropskou veřejnost
- vytváří mosty a sítě mezi Evropou a Barmou
- zajišťuje potřebné integrační služby Barmáncům, zejména vzdělávání
- podporuje aktivní účast Barmánců při transformaci Barmy

Zdroj: www.burma-center.org</sub>