Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je pondělí 10.8.2020, svátek má Vavřinec 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 502
Registrovaní čtenáři: 509
Publikovaných článků: 12924
Komentářů: 11146


Měření



Filmový tip: Tragický hrdina v boji za vlast, lásku a svůj život.

06.10.2009   Stanislav Polauf   Film   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Když leninský Sovětský svaz nahradilo Putinovo Rusko bylo jasné, že klíčové události ruských dějin bude nutné přehodnotit, že se budou přepisovat čítanky. A umění, které vždy drží prst “na tepu doby” nebude stát stranou. S jedním příkladem se nyní můžete seznámit v našich kinech. Film ADMIRÁL převrací pohled podle vzoru “od příkopu k příkopu”.

Co dříve bylo rudé je nyní bílé, vítězného hrdinu z řad Rudých nahrazuje hrdina v uniformě bílé. Byť je admirál Kolčak hrdinou tragickým (jeho krutou smrt nelze z historie vymazat) je vylíčen jako člověk, který mohl (?) a v každém případě chtěl zachránit Rusko před rozmachem bolševiků v době Občanské války.

Problém nového přístupu není ale ve volbě postavy, ale v přístupu k ní. Tvůrci obracejí gard, historická fakta se respektují jen v nejnutnější míře a zbytek je licence ztvárňovaná podle starých a osvědčených vzorů. Místo jednostranného lživého sovětského eposu máme před sebou stejně jednostranný a zjednodušený pohled glorifikující opačnou stranu.
 
Ruská kinematografie na filmu ADMIRÁL vskutku nešetřila. Uvolnila na něj cca 20 milionů dolarů (dvojnásobek sumy na jiné velkofilmy jako Mongol-Čingizchán či Taras Bulba). Velkofilm měl být reprezentačním dílem a měl vzbudit mezinárodní ohlas. Byl k tomu vybrán již známý režisér Andrej Kravčuk (jeho film ITAL byl oceněn na Berlinale v roce 2005) a do hlavních rolí byla vybrána známá jména Segej Bezrukov, Anna Kovalčuková, Elžběta Bojarská a především v Rusku slavný (přes 70 filmových rolí) Konstantin Chabenskij. Práce na filmu trvaly přes 4 roky, jen vlastní natáčení se protáhlo na rok a půl. Byly ušity celé sklady kostýmů a na vlastním natáčení se podílely stovky statistů. Natáčelo se na celém území Ruska, především v Omsku na Sibiři, v San Petěrburgu, na Ukrajině a v Estonsku (na Baltickém moři).

Chabenskij dal svému admirálovi od začátku posmutnělý výraz. S ním bojuje v úvodní bitvě s německým křižníkem, uniká minové nástraze, nezmění ho ani při rozmluvě s carem ani při jednáních s členy štábu a později se svými katy. Je to prostě uvědomělý carský důstojník s prkenným držením a ochotou položit za svého panovníka a vlast i svůj život. Snad jen při odzbrojování vzbouřených bolševiků vycítíte z jeho výrazu rozhodnost a hrůzu. Trochu změkne pak v domácím prostředí u svého nemocného syna a manželky, která toleruje jeho občasné zálety. Ke škodě diváka má ale podobný výraz i při vyjádření lásky k manželce jednoho ze svých podřízených - Anně, lásky, která měla být osudová a divák se při jejích projevech měl cítit jako při sledování amerického Titanicu nebo alespoň německého Rudého barona. Zatímco válečné scény autorům vycházejí (byť inspirace Pearl Harborem je zjevná), scény ze společnosti jsou konformní a ničím neozvláštněné (trapný car), milostná romance (především vyjádřená “berličkou” v podobě milostných dopisů) je slabinou filmu. Mezi Chabenským a Bojarskou to prostě nejiskří.

Že se tvůrci zhlédli ve velkých vzorech se projeví i ve dvojích scénách plesu (na začátku a na konci filmu jde o natáčení scény plesu, odehrávající se v šedesátých letech, kde přeživší zestárlá skutečná Kolačakova milenka Anna Timirjeva je vyvedena z komparzu jako nepřítel režimu) a ve vlastní dobové scéně nelze nevzpomenout na Sergeje Bondarčuka a jeho plesovou scénu z Vojny a míru. Podobnost o to silnější, že režisér, který se ve scénách natáčení mihne se jmenuje Fjodor Bondarčuk a je synem velkého otce.

Sečteno a podtrženo. ADMIRÁL je zajímavý svým pohledem na nepříliš známé dějinné události, je natočen solidním řemeslem, má napětí i spád a rozhodně nenudí. Není však přesný v historických faktech (Bílí= šlechetní rytíři, Rudí= krvelačné bestie, legionáři=zrádci), málo charakterizuje vedlejší postavy (generál Kappel) a nevyvolá požadované emoce (soucit s tragickým hrdinou, ztotožnění s ním i dojetí nad krutostí osudu, který ničí milostný vztah a lidské životy.

Dovětek
Film má i vztah k vzniku Československa. Vlak, v němž (spolu s milovanou Annou ) uniká Kolčak na Sibiř zajišťují čeští legionáři. Kolčak má slib bezpečí, ovšem poté, co velení vyhlásí neutralitu, je bez soucitu předán nepřátelům, kteří ho bez milosti okamžitě popraví. Další otázkou je osud zlata, které bělogvardějci s sebou vezli. Rusové jakoby pozapomněli, že Čechoslováci zlato brzy vrátili a stále se v Rusku objevují báje o “zlatém pokladu”, který je nutno najít. Podle posledních zpráv se nyní zlato hledá na dně jezera Bajkal, kde se údajně našly trosky vagónů z dob občanské války. Co kdyby tam byl tajemný (pravděpodobně Sověty dávno rozkradený) poklad?

             

Zdroj foto: www.fdb.cz (www.yakaboo.com)
Popisek: milenecká dvojice Konstantin Chabenskij (Alexandr Vasiljevič Kolčak) a Jelizaveta Bojarská (Anna Vasiljevna Timirjovová).


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2020 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2473 s