Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je pátek 6.12.2019, svátek má Mikuláš 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 500
Registrovaní čtenáři: 505
Publikovaných článků: 12778
Komentářů: 11044


Měření



Častušky po ruské revoluci

05.10.2009   Ivo Fencl   Poezie   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Snažily se o humor a dneska se zdvojnásobil.

Častušky dosáhly největší obliby už koncem devatenáctého století, ale rašily i po „Velké říjnové socialistické revoluci“ 1917, jenom dostávaly nový obsah. Jak vypadala nová ruská častuška dvacátých let? Nu, třeba i takhle: Pod vršíčkem štěká psíček/ malinký pejsánek/ Do novin moc pěkně píše/ Péťa, můj milánek!

Už ve dvacátých letech probrala taky ruské lidové popěvky jistá paní Melniková-Papoušková a vyčlenila některé do knížky, kterou do češtiny přeložila a u Otakara Štorcha Mariena v nakladatelství Aventinum (poprvé existovalo v letech 1919-1934) uplatnila. Dílo se jmenuje prostě Sovětské častušky (1929) a kdyby redaktoři tehdy tušili, co nás všechno čeká, kdopak ví, jestli by před jeho realizací či rudou vazbou necouvli STRANOU. Pročpak se ti huba mračí/ kysele, tatíčku můj?/ Komsomolec je mi dražší/ než bohatý ženich tvůj, nacházíme tu. Anebo: Na procházku se mi nechce,/ nemám apetitu./ Já mám ráda komsomolce,/ zrzounka Nikitu.

Doktor Otakar Štorch Marien přitom tyto častušky vypravil v úpravě Františka Muziky a „s šesti původními kresbami Grigorije Musatova“, mezi nimiž najdete vytištěn i třeba takovýto výtvor ruské lidové tvořivosti: Zlíbám tvoji něžnou tvář,/ důlek narůžovělý,/ protože jsem proletář/ strašně uvědomělý.

Ale shrňme to. Kromě překladatelčiny předmluvy svazek disponuje čtyřmi oddíly Láska, Život, Politika a Smích. A takhle, pěkně prosím, zní častuška z prvního oddílu Láska: Můj milej je komunista/ a já jsem vně partaje./ Půjde-li to takhle dále,/ láska naše roztaje.

Naznačené členění je do značné míry formální, musím dále říct, a mimo to vás překvapí, že ani porevoluční častušky nevynikají ustálenou ideologií, kdepak. Vznikaly i vyloženě protikomunistické jako: Byl Mikuláš hlupáček,/ stála žemle šestáček./ Nynčko přišli komunisti,/ a tak nemáme co jísti. Anebo: Já na soudku sedím/ a pod soudkem kaše./ Trockij pravil Leninu: Teď je Rusko naše. A také: Soudruhové, soudruhové,/ nejsme horší vás,/ nože máme nabroušené,/ soudruhové, na vás! Nicméně, a to je rovněž faktem, převážná část popěvků v knižním souboru náleží následující sortě: Můj milý je bolševik/ a já komunistka:/ uvědomělý párek,/ třídní ratolístka. Či: V konsomol dal jsem se zapsat/ i své slečince velím,/ já tě, moje zlaté děvče,/ leninismu naučím. Anebo: Dovolte mi, mí rodiče,/ s komsomolci známost víst,/ komsomolci nás naučej,/ Leninovy knihy číst. A aby toho ještě nebylo málo, zazurčí nám do uší i výslovně proticírkevní písničky: Nebudu se v chrámu modlit,/ nechám starce modlit se,/ raděj budu v klubu sedět,/ budu komsomolit se. A co ještě zaujme? Snad i občasný primitivismus, například: Komsomolce když neznala,/ komsomolkou nebyla,/ komsomolce když poznala,/ komsomolkou se stala.

A zda zaujme i vtip? Někdy. Abych ale pravdu řekl, právě z posledního oddílu Smích se dá v tomto směru jen horko těžko vybírat. Nebo aspoň já nenalézám skoro nic k smíchu, tedy pokud vás nepobaví písničky typu Nepotřebuji si koupit/ kathódní zesilovač:/ protože je žena moje/ učiněný tlampač, anebo rádoby cestopisné popěvky: Pustíš-li se na Kavkaz,/ svítí slunce v zřítelnice,/ pustíš-li se na Evropu,/ svítí slunce do zadnice, což, uznávám, koneckonců není zas tak plochý text. I když ani žádný Jirka Štaidl. Jinak však uznejte sami. Co je dnes po osmdesáti letech podobná prvoplánovost proti skutečně a smrtonosně vážně míněné častušce jako: Nalívej, maminko, čaje/ do sovětských koflíků,/ můj miláček brzo přijde,/ rudou nosí košilku. Anebo: Jenom zřídka doma bývám,/ v klubu v knížce listuju,/ časem nadarmo neplýtvám,/ politiku sleduju. A co je dnes nějaká zadnice proti častuškám libě pojednávajícím o samotném Vladimíru Iljiči? Chodí Lenin po vesnici/ s rudou brašnou po straně:/ probůh, dejte almužničku/ proletářské armádě! Ale veršovalo se a zpívalo taky o dalších velikánech. Sedí milý na pavlači/ moudrosti má plné oči./ Karla Marxe čte on v hloubi/ a rozumí z něho houby.

Ale co je to celé proti - zcela vážně míněným - častuškám o dívčím vzdoru, dejme tomu! Obléknu si bílý šaty/ celej okres oběhám,/ ať si myslí kdo chce, co chce,/ komunistu ráda mám!




Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Špáďa - 7.12.2009 - 15:41

Příjemně mě pobavilo...
tohleto relaxační komsomolení.

P.S.: Já jsem sice starší, pamatuji z minulé éry leccos, ale již jsem se nekomsomolil, nýbrž pouze svazoval, předtím pionýřil a coby klouček zcela bezděčně a neuvědoměle jiskřil... |:-).

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2019 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2428 s