Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je neděle 8.12.2019, svátek má Květoslava 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 500
Registrovaní čtenáři: 505
Publikovaných článků: 12779
Komentářů: 11044


Měření



Zataženo, občas hamburgery

26.10.2009   Kateřina Sovová   Film   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Pohádka o tom, jak by svět vypadal, kdyby pečení holubi padali přímo do huby.

 

 

Když prší jídlo, může to být pěkně nechutné. Pokud jste ovšem celý život odkázáni ke konzumaci sardinek na tisíc způsobů stejně, nějaký ten špagetový deštík s řádnou dávkou kečupu vás rozhodně nerozhází.

Flint Loockwood je génius. Zatímco ostatní děti vylepují do pokojíčků Mickey Mouse, malý Flint usíná s pohledem do tváře Nikoly Tesly a sní o tom jak jednou také jeho vlastní vynálezy změní svět. Nebo alespoň Chewandswallow, ostrovní městečko proslulé sardinkovými konzervami, na neštěstí (nebo na štěstí-záleží na vás) také Flintovu domovinu v jednom. Po nepříliš vydařených botách ve spreji nebo překladači opičích myšlenek, který Flinta (i diváky) odsoudí k permanentnímu poslechu slaboduchých postřehů jeho opičího kamaráda, mladý vynálezce konečně přichází s tou pravou bombou-strojem na jídlo. Princip je prostý: mašinka připomínající zmenšeninu měsíčního modulu, balancující kdesi v oblacích, mění obyčejnou vodu na předem naprogramované pochutiny. Ty následně „prší“ na zem, střechy, ulice či hlavy místních obyvatel; v lepším případě do jejich rukou, v krajním přímo do rozdychtěných chřtánů. Sam Sparksová je nedoceněná televizní rosnička, kterou dění v Chewandswallow katapultuje mezi známé televizní tváře díky každodenním přenosům, které z tohoto zvláštního místa uvádí. Setkání s Flintem brzy odhalí, že kromě modelkovského vzhledu Sam také disponuje mozkem génia. Logický vývoj milostného vztahu ovšem poněkud kazí stále větší padající jídlo, stejně jako monstrózní starosta, jehož nenasytnost a intriky vedou Flinta i ostatní obyvatele k jisté potravinové záhubě (na smrt hlady bych tady nesázela).

Film Zataženo, občas trakaře se inspiroval stejnojmennou knížkou Judi Barettové. Animovaný film, který vznikl ve společnosti Sony Pictures Animation okouzluje neuvěřitelně barevným a vizuálně velmi podařeným světem, jehož největšími lákadly jsou realisticky (vy)padající jídlo všeho druhu a verze 3D pro vybraná kina. Také vzhled ústředních postaviček, inspirovaný světoznámou Muppet show či obrázky Čecha Miroslava Šaška, je příjemný na pohled a specielně dětem bude jistě imponovat. Vizuální stránka je ovšem to jediné, co hodnotím na filmu bez výhrad a kladně.

Protože neznám původní dětský bestseller, nemohu k samotnému scénáři konstatovat víc než toliko, že je logický, přehledný, srozumitelný pro dětského diváka, a že nenudí dospělý doprovod. Zatímco děti potěší barevné obrázky a infantilní vtípky, rodiče příjemně překvapí množství inteligentních vtipů a detailů, zjevně určených právě pro ně. Kámen úrazu ovšem nastává v realizaci ústředního tématu-padajícího jídla. Přestože myšlenka není vůbec špatná, ba právě naopak, pohled na rozprskávající se hořčici, ulice pokryté rozšlapanou pizzou či opici žonglující s vlastními výkaly na kopečku čokoládové zmrzliny, moc chuti nepřidá. Otevřeně přiznávám, že se mi v mnoha místech filmu dělalo nevolno, naneštěstí nejenom kvůli realistické animaci ale také vinou úděsných „velmi amerických“ dialogů. Anabáze mám tě rád-ty mě taky tvoří hlavní dilema ústředního hrdiny. Pokud skousneme zuby (které v závěrečné scéně stejně povolí), stejně těžko utáhneme namakaného černého policistu, recitujícího vlastenecká klišé amerického občana. Ačkoliv mohou mnozí namítat, že se zde jedná o jasnou parodii, v některých místech to zase taková legranda není a ruku do ohně bych tady raději nesázela. Postava rosničky Sam není o nic méně rozporuplná. Její nerozhodnost založená na volbě mezi „krásou“ či brýlemi a culíkem intelektuálky mi moc zábavná nepřišla a nejsem si zrovna moc jistá, jestli kromě trauma podobně postiženým přinese ono kýžené ponaučení, že krása se nalézá uvnitř a na vzhledu nezáleží.

Celkově vzato, ani přes bohulibou podporu Světového potravinového programu OSN, Zataženo, občas trakaře pro mě dobrým filmem není. Sladká chuť barevných obrázků hořkne pod tíhou typických amerikanismů, nehledě na fakt, že film přes dnešní „be green“ trend nechává takřka bez povšimnutí, že nesnědené jídlo stroje všedně shrnují do popelnic a vozí na místní skládku. Nechci moralizovat, ale bije to do očí a osobně by mě nějaká ta invektiva na toto téma potěšila víc než moudro typu, že i brýle jsou krásné-sama je nosím a vím své.

PS: Pochvalu si zaslouží velmi pěkně odvedený český dabing v čele s Petrem Lněničkou v roli Flinta

osobní hodnocení: 40%

Zataženo, občas trakaře (Cloudy with a chance of meatballs)
USA, 90 min., přístupný
Scénář a režie: Phil Lord, Christopher Miller
Námět: Judi Barrett, Ron Barrett
Hudba: Mark Mothersbaugh
Distribuce: Falcon

foto: Falcon



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2019 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2739 s