Podobnou zkušenost máte možná také. Jako jindy absolvuji pravidelnou cestu od svého přítele, kdy přesedám z vlaku na autobus. Rezerva mezi oběma spoji je cirka patnáct minut, aby stíhali opravdu všichni. Stojím si na zastávce a pozoruji okolí, přičemž z jedné strany si ke mně stoupne patnáctiletý kluk a z druhé našlechtěná slečna. Svorně čekáme, když klučina začne štrachat v tašce a vytáhne „startky“. Jednu zapálí a požitkářsky začne čadit. Nejenže neodejde ze zastávky, ale neustoupí ani o krok! Odvrátím hlavu a přisunu se blíže ke slečně. V tu ránu se rozkašlu. Slečna nezahálí a rovněž si zapálí! Při vracení krabičky do kabelky mi ještě stačí vyfouknout kouř do tváře.

Rezignovaně odcházím. Opřena o budovu autobusové správy přemítám nad těmi dvěma. U kluka bych to chápala, je ve věku, kdy zkouší nové věci, snaží se zařadit, zapadnout, ale ta slečna, krásná blondýna vkusně oblečená? Cigareta její vizáži opravdu nelahodí. Copak ti lidé opravdu nevidí, jak je to kazí? Asi ne...

Pomineme–li tedy krásu a zdraví, mohlo by zafungovat nějaké svědomí, slušnost. Zastávka plná lidí, všichni odvrací hlavu, ale to kuřáky netrápí. Říká se tomu bezohlednost.

Samostatnou kapitolou zůstávají restaurace. Zní přímo velebně, když jako nekuřák vstoupíte do jedné místnosti restaurace honosící se cedulkou „nekuřácká“. Ovšem veškeré naděje z vás spadnou, zjistíte-li, že hned pod vámi se nachází místnost kuřácká, navíc neoddělená žádným stropem. Kouř krásně stoupá až pod nos.

K čemu existují zákony, k čemu se lepí varování na krabičky cigaret a doutníků?
Dočkáme se snad doby, kdy nekuřáci budou odcházet ze zastávek, aby se mohli nadechnout čerstvého vzduchu? Kdy návštěva restaurace bude znamenat pasivní kuřáctví?

V mnoha zemích vydali zákaz kouření v restauracích, divadlech apod. Proč jinde to jde a u nás pořád ne? Vždyť nejsem sama, kdo by dal tomuto zákonu zelenou. Podle výzkumu agentury CVVM z roku 2008 vyplývá, že 94 % lidí by zakázalo kouření v divadlech, kinech a prostředcích veřejné dopravy. 76 % je proti kouření na pracovišti a 59 % je pak i pro zákaz kouření v restauracích. Samozřejmě, že názor kuřáka je jistě jiný. Ale nyní, když móda přesunula zelenou na nekuřáky, pořád najdeme mnoho požitkářů s cigaretou v ústech. Pokud se něco zásadního nezmění, i nekuřák bude dále nucen být při poklidném obědu pasivním kuřákem.

Otázku přijetí zákona zákazu kouření na všech veřejných místech opět řešili občané. Podle výzkumu agentury CVVM z roku 2008 je 30 % lidí bylo toho názoru, že se tak stane do pěti let. Podle 22 % lidí nebude kouření v restauracích zakázáno nikdy, 17 % občanů se domnívá, že k zákazu dojde za více než 5 let a 13 % z nich si myslí, že se v restauracích nebude smět kouřit již v průběhu příštích dvou let.

Jak to vypadá, část národa zastávající zákaz kouření nevidí budoucnost zrovna pozitivně.

A proto volám: Stop cigaretám!