Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je úterý 4.10.2022, svátek má František 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 507
Registrovaní čtenáři: 518
Publikovaných článků: 13280
Komentářů: 11316


Měření



Faust ve Stavovském divadle

11.12.2009   Šárka Pažítková   Divadlo   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Ve Stavovském divadle se 5. a 6. prosince uskutečnila dlouho očekávaná premiéra Baletu ND Faust. Režisér a choreograf Libor Vaculík se inspiroval Goethovou dvoudílnou veršovanou tragedií, kterou spolu s libretistou Zdeňkem Prokešem upravili podle svých představ a zasadili do mezidobí let 1930 až 1960.

Celým dějem se line několik faustovských motivů (touha po moci a slávě, silná moc opravdové lásky), které výstižně spodobňuje tanec na pozadí skutečných historických událostí, čímž Vaculík dosahuje ještě většího apelu a emočního účinku na diváka. Tomu napomáhá více než dobře zvolený hudební doprovod Petra Maláska, který citlivě spojil skladby I. Stravivinskeho (např. Svěcení jara), D. D. &Sostakoviče (Symfonie č.7 – Leningradská), J. Williamse (Auschwitz - Birkenau) s židovskými lidovými písněmi a vdechl tak jednotlivým obrazům snovou, karnevalovou i děsivou atmosféru.

Láska Feustela ke krásné židovské dívce Gretchen se v průběhu příběhu mění, od letmého vzplanutí přechází v touhu, naději a milování, až ke zklamání, k znovunabytí a konečnému smrtelnému objetí. Stejně jako se vyvíjí jejich láska, prochází změnou také prostředí (nacistické Německo, koncentrační tábor, rozdělený komunistický Berlín). Neustálé střídání vypjatých emočních okamžiků (nacistické defilé, střelba, milostné hrátky, smrt dítěte) odlehčují vtipné až sarkastické kabaretní scény, které tak ještě více zpřítomňují danou dobu a z prázdných ideologií dělají ještě větší frašku. Což potvrzuje i vydařený taneční puč mezi jednotlivými stoupenci komunistických zemí, jejichž jednotliví představitelé mají na hlavách vydařené masky prasečích hlav.

Kostýmní ztvárnění jednotlivých etap i scén je více než zdařilé. Díky multifunkční trojrozměrné scéně, která nikterak neruší, ale plně využívá nabízených možností, vynikne jak síla prosté lásky, tak krutost a syrovost prostředí nacistického tábora. Scény z transportu nebo z plynové komory vyvolávají u diváků mrazivost, kterou Vaculík dosahuje absencí pohybu v minimalisticky orámovaném prostoru, jenž připomíná fotografii. Emotivně nepochybně působí také jednotlivé taneční výjevy, které jsou oproštěny od složitých baletních figur a více se soustředí na pocitový – herecký výraz.

Mefisto alias Mentes je spíše než ďáblovým služebníkem vypravěčem příběhu, který ukazuje možný směr cesty. Ovšem převtělením se z elegána či vetchého stařečka do podoby Hitlera nebo Stalina dodává své podobě mnohem hrůznější podstatu a vyznění než-li má Mefistofeles v Goethově tragédii. Petr Zuska si svůj part očividně užívá, tančí s lehkostí, radostí i rázností, zvládá jednotlivé polohy i podoby Mentese s naprostým přehledem. Podobně uvěřitelně a s citlivostí jak v tanečních pohybech, tak v gestech a mimice, představila svoji Gretchen Zuzana Susová. Je křehká, ladná, zranitelná i vyčerpaná, těžko ji neuvěřit, co právě prožívá.

Tím, že jsou postavy Mentese i Gretchen natolik silně ztvárněny dostává se postava Feustela do pozadí, koneckonců je také méně přítomna na scéně. Nicméně v tom tkví také hlavní problém celého představení. Postava Feustela nepředstavuje hlavní roli ani symbol chtíče či pokušení. Působí spíše jako nerozhodný člověk, který neví, co činí ani co chce. Pokud je hlavním mottem představení citát z Goethova Fausta: „ … jen pak jsi hoden svobody a žití, když rveš se o ně den co den ... “, pak by mělo představení nést jiný název a v hlavní roli by měla vystupovat Gretchen. Na druhou stranu je ale Libor Vaculík svým invenčním přístupem k vybrané látce natolik znám ze svých předešlých prací (Malý pan Friedemann / Psycho, Čajkovský, Někdo to rád…, Isadora, Mauglí, Lucrezia Borgia.), že by výrazný odklon od Goethova Fausta neměl překvapit. To je ale také zároveň jediná výtka spolu s poněkud překotným a neslušivým tempem v druhé polovině inscenace. Všechny ostatní složky představení tvořily jediné a celistvé dílo, které stojí za to vidět.

Choreografie a režie: Libor Vaculík
Libreto: Zdeněk Prokeš a Libor Vaculík
Hudební spolupráce a režie: Petr Malásek
Scéna: Martin Černý
Kostýmy: Roman &Solc
Feustel: Jiří Kodym
Gretchen: Zuzana Susová
Mentes: Petr Zuska





Zdroj fotografií: Balet ND


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2022 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0408 s