Noc svázaná
až do povřísla
noc tmavá
až z ní jde strach

snad jenom úzkost
o dno křísla
a teď se topí
v pochybách

-----

z těch puklin ve tmě
mám trochu strach
dusím se nocí
z níž víří prach

-----

Neboj se nocí
na jejichž práh
kleká nespavost
V myšlenkách na ticho
zavadíš o život
Času je pořád
ještě dost

------

Syrové lampy
škrtnou si jen tak
o tvé podvědomí

to když je pozoruješ
za záclonou
jak na ně prší
sněží
nebo se lepí tma

Syrové lampy
jsou nevyřčenými slovy
všech nekonečných básní

-----

Pamatuješ?
Místo vína
pili jsme z nocí
a hezky do dna

Kde jim je konec
skleničkám s monogramy

Kdo vypil za nás
tmu sládnoucí
až ke svítání?

Prosáté ticho
padá teď mezi nás

Na ptaní
už není čas

^{Foto: Renata &Sindelářová}