Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je pondělí 1.3.2021, svátek má Bedřich 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 504
Registrovaní čtenáři: 513
Publikovaných článků: 13022
Komentářů: 11216


Měření



Vzpomínka na Jindřišku

09.01.2010   Martina Bittnerová   Rozhledy   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Těžce se mluví o člověku plném života, elánu, spousty plánů a který navzdory všemu zemřel. Jako naše kolegyně Jindřiška Kodíčková. Smutná zpráva o jejím skonu nás zastihla ve středu šestého ledna.

Už si nepamatuji, kdy k nám přesně Jindřiška přišla, ale brzy jsem si všimla její aktivity a především příklonu ke všemu kulturnímu, což dokázala velmi brilantně hodnotit a ještě lépe o tom psát. Z počátku jsem jí trochu honila kvůli klasickým chybám, jež dokázala velmi rychle odstranit, aby se stala velmi kvalitní recenzentkou. Když jsem se s ní po čase potkala osobně, vyprávěla mi, že jí náš web psychicky zachránil. Trpěla totiž vleklými zdravotními problémy, kvůli nimž nechodila do práce, ač dlouhá léta působila ve školství. Literární tvoření jí tehdy přineslo v pravou chvíli vítanou změnu.

Častěji jsem s ní komunikovala po e-mailu, později po skypu. Ale dodnes vzpomínám na jedno sobotní odpoledne, které jsem s ní strávila na přehlídce mladých divadelníků v Ypsilonce. Tam se cítila ve svém živlu a vlastně já rovněž. Po každém představení mi vyprávěla své dojmy, já jsem jí na oplátku sdělila své. Oboje vzácně shodné. A pak přišla řeč i na mužské, na život a na všechno. Měla jsem zrovna jakýsi světobol a Jindřiška mi z odstupu svých životních zkušeností dokázala napumpovat naději do žil. Vysvětlila mi rovněž, že každá ženská si musí držet nějakou úchylku, výstřednost. Ona si držela minisukně. A sama se tomu uměla zasmát.

Během svého relativně krátkého působení na poli profesionální novinářky, na kterou se vydala díky zkušenosti z Webmagazínu, se poznala s řadou významných osobností. Velmi si vážila pana Svěceného, vyprávěla mi o návštěvě u pana Skopečka, který kvůli ní běžel pro polárkový dort a jiné zajímavé příhody. Nakonec zakotvila v časopise o bydlení, kde mohla uplatnit své estetické cítění a vkus.
Také si vybavuji premiéru dramatu Konkurenti na „Palmovce“, kde se jí uprostřed představení rozezvonil mobil a ona rudá až za ušima jej nedokázala vypnout. Zatímco se herci snažili na jevišti, činila si pečlivé poznámky. Rozuměla jsem jí v tom, že nedokázala v divadle sedět jako divák, ale spíše uvažovala, co napíše. Postihla mě totiž naprosto totožná deformace.

Jindřiška vždycky poctivě plnila termíny a zadání. A přitom stíhala tisíce věcí. Přestavovala chatu, starala se o rodinu, pěstovala s láskou květiny a věnovala se všemožným ručním pracím. Bohužel ale i ona skrývala své třinácté komnaty. O nichž nechci veřejně hovořit. Snad jen prozradím velké trápení s maminkou a babičkou, jež jí, myslím, ubíralo hodně sil.

Když jsem s ní hovořila pět dnů před nástupem do nemocnice, sršela alespoň na pohled optimismem, rychle dokončovala resty a jen mezi řečí sdělila, proč jí vůbec čeká hospitalizace. Trochu mě tím vyděsila. Leč se tvářila, že se nic zvláštního neděje. V žebříčku činností a povinností odsunula samu sebe až na konec.

A pak odešla. Navždy. Čímž zarmoutila své blízké, ale i nás, jež jsme jí mohli poznat v redakci, nebo alespoň prostřednictvím jejích textů. Jindřiška byla inteligentní, nesmírně pilná a slušná ženská.Opustila nás, jak už se nespravedlivě stává, příliš brzy. Mně osobně bude chybět právě pro své vidění světa a obdivuhodnou energii. Před kterou mi nezbývá, než smeknout.


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Jiří Kočí - 9.1.2010 - 15:24

...

Od: Edita Orlíková - 10.1.2010 - 17:55

dík
Děkuji Vám, že jste nezapoměli napsat tolik dobrých slov. Stráta kolegy je zlá, nám odešla přítelkyně, která se nedá nahradit. Zbývají jen vzpomínky, které nevyblednou. Je dobře, že se u Vás dá vrátit k tomu co vytvořila.Děkuji, a přeji Vám věrné čtenáře. Orlíková Edita

Od: Martina Bittnerová - 10.1.2010 - 18:12

Paní Orlíková, já jsem Jindřišku nevnímala jen jako kolegyni, ale především jako člověka. Jsem ráda, že alespoň zde po Jindřišce zůstane stopa, ke které se lze vrátit.

Od: Arnošt - 6.1.2011 - 15:08

Děkuji
Děkuji Všem, kteří jste si dnes vzpoměli.

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2021 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0704 s