Nejen piráti, ale i odborníci a někteří politici (za všechny jmenujme např. švédskou ministryni komunikací
?su Torstenssonovou) varují před mezinárodní dohodou ACTA. Její přijetí nebude znamenat pouze přestavbu dosavadního právního rámce týkajícího se autorských práv a poskytování elektronických služeb, ale i porušování lidských práv a svobod.
„Nikdo si nemůže myslet, že se ho toto opatření nedotkne,“ podotýká k tomu
Jiří Rezek, místopředseda
České pirátské strany (ČPS). O její prosazení prý usilují především lobbisté filmového a hudebního průmyslu.
„Podivný je i fakt, že ke znění smlouvy nemají většinou přístup ani členové volených parlamentů jednotlivých států, zatímco třeba lobbisté napojení na filmový a hudební průmysl ano,“ uvádí ČPS ve své tiskové zprávě ze 2.12.2009.
A o čem zmíněný dokument vlastně pojednává? Mezinárodní dohoda Anti-Counterfeiting Trade Agreement (ACTA), neboli Obchodní dohoda proti padělání, byla donedávna přísně utajována – údajně z důvodu zachování bezpečnosti Spojených států. Některé detaily dokumentu, jehož úkolem je globálně zajistit vyšší úroveň vymáhání práv duševního vlastnictví, se však
neplánovaně dostaly na veřejnost a vzbudily silnou
vlnu nevole.
Navrhovatelé ACTA usilují především o zamezení růstu celosvětového obchodu s padělaným zbožím a nelegálního šíření děl chráněných autorskými právy (týká se tedy nejen filmů a hudby, ale i léků, oblečení, kosmetiky, autodílů atd.). Vzhledem k tomu, jak často se o porušování autorských práv hovoří, se chystaná dohoda může zdát přiměřená. Ovšem navrhovaná opatření se staví do opozice vůči současnému právnímu rámci (ne-li celosvětovému, pak minimálně evropskému).
Dohoda by například měla zplnomocnit orgány hraniční kontroly, aby prováděly
namátkové prohlídky mobilních telefonů,
notebooků, MP3 přehrávačů a dalších multimediálních zařízení,
případně zlikvidovali zařízení, které obsahuje nelegálně získané audio či video soubory; ACTA přitom požaduje zrušení interoperability, což znamená, že by bylo možné každý takový soubor přehrát na jediném zařízení a na žádném jiném. Tato klauzule je ale v rozporu s dosavadními požadavky jednotlivých států.
„EU konstatuje, že to jde proti jejím záměrům a snahám, které kompatibilitu a interoperabilitu přes různé platformy naopak podporují a chtějí,“ píše ve svém článku na www.lupa.cz Jiří Peterka z MFF UK.
ACTA mj. dále deklaruje, že
poskytovatelé internetového připojení (provideři) budou
spoluodpovědní za nelegální počínání svých zákazníků - sdílení a stahování souborů chráněných autorskými právy atp. I to je v rozporu s unijní zásadou, která naopak říká, že poskytovatel není zodpovědný za obsah na své síti, pokud jej sám negeneruje. Znamenalo by to, že by provider mohl na základě (byť i neoprávněného) podezření z nelegálního počínání uživatele odpojit, aniž by došlo k řádnému prošetření. Proti tomu se staví zejména asociace EuroISPA, sdružující evropské internetové providery.
Proti dohodě, o jejíž přijetí kromě USA usiluje např. i Austrálie, Japonsko, Jižní Korea, &Svýcarsko a organizace Evropské společenství (dříve Evropské hospodářské společenství), se její odpůrci chtějí vyjádřit podpisem petice. Tu koncem minulého roku připravily pirátské strany z celého světa (včetně ČPS). Kromě zástupců stran se pod ní podepsalo i 1500 evropských internetových poskytovatelů z EuroISPA a další podpisy se shromažďují. ČPS vyzývá občany, aby se k petici také připojili.
„Vyzýváme média a všechny občany, kterým není svoboda informací a Internetu lhostejná, aby dali jasně najevo, že tato smlouva nemá v demokratické společnosti co dělat.“ Problémem však může být skutečnost, že se daným tématem média příliš nezabývají (vyjma webů věnujících se moderním technologiím, které ale navštěvuje jen určitá skupina uživatelů). Veřejnost tedy nemá dostatek informací. Je proto otázkou, kolik podpisů ČPS nakonec shromáždí.
Zdroj obrázku: www.ceskapiratskastrana.cz