Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je pátek 6.12.2019, svátek má Mikuláš 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 500
Registrovaní čtenáři: 505
Publikovaných článků: 12778
Komentářů: 11044


Měření



Existencionalismus v plné nahotě

08.03.2010   Julie Kolocová   Výtvarné umění   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Od 14. ledna 2010 jsou prostory Galerie Rudolfinum věnovány fotografickému fenoménu. Kde se objevil, vzbudil směs obdivu i odporu. Herbert Tobias: „Majetek pro mne nikdy mnoho neznamenal, vždycky mi byl podezřelý…Chudý bych se cítil teprve tehdy, kdybych už nedokázal pocítit žádnou radost ze života, žádnou lásku, žádnou bolest.“ Těmito slovy si protkal celý svůj život. Jejich obsah mu ho předurčil.

Osamělý bojovník ve své pravdomluvnosti, nic neskrývající ani v umění. Asi proto byl povětšinu svého života sám, ostatními odmítán, dokonce odsuzován.Narodil se v roce 1924 v Dessau, fotil již od deseti let, jen tak, pro zábavu. Jako devatenáctiletý voják se dostal na východní frontu do Ruska, kde vznikaly jeho první významné fotografie. Zaznamenává jimi utrpení všech lidí zasažených válkou svým osobitým způsobem. Symboly nafocených madon s ustřelenou rukou, povražděná jehňata, pohled do prázdných očí zbědované stařeny, to vše jen namátkou. Už tady zaznívá cit pro jistou dějovost, kterou můžeme v jeho snímcích najít spolu s existencionálním pohledem v kontrastu černé a bílé. Ve čtyřiceti letech potkává svou první lásku, muže. Oba jsou v roce 1951 odsouzeni za homosexualitu (ta je v Německu této doby trestným činem), opouští tedy svou vlast a přichází do Paříže. Zde se začne věnovat fotografii i profesionálně. Fotí expresivní portréty, zejména mužů, později objevuje svět módy. Je významným fotografem, vyhledávají jej i takové časopisy jako např. Vogue. V roce 1953 je po rvačce s policajtem během zátahu na gaye vyhoštěn. Stěhuje se do Heidelbergu, později do Berlína, který se v té době stává významnou módní metropolí. Zde pracuje se slavnými ikonami, ale začíná se věnovat hlavně volné tvorbě, odmítá se podřizovat tehdejším konvencím, ztrácí lukrativní nabídky, jindy je zase odmítá. Od roku 1969 žije v Hamburku, svým nekompromisním charakterem si uzavírá vrátka do světa oficiálně uznávaného světa umění, žije na pokraji chudoby a v roce 1982 umírá na AIDS.

Jak žil, tak i fotil. Černobílé vidění všeho kolem dotváří hra stínů a ostření na určité detaily. Důležité místo mají symboly - rozpukaná zeď, kapka deště, noc, tvář za zavřeným oknem a nejčastěji osamělá postava. Jeho portréty komunikují smutným pohledem, mnohdy odvrací tvář od tohoto světa. Výjimkou nejsou ani jeho snímky z módního světa. Každý je originálem, nepodřizuje se prioritě oděvu, ten splývá se svým modelem, jenom dokresluje jeho momentální náladu, sen. Portréty jsou sugestivním vyjádřením pocitů osamění z nepochopení. Nepochopení jiného, jiné lásky a zatracení. Existencionalismus v plné nahotě, tak jeho dílo asi nejsnadněji uchopit.  Dotýkal se multikulturnosti tohoto světa? Ne, on v jejích tenatech žil.   

Florální ornamenty používá pouze k dokreslení. Příroda sama o sobě ho jako obrazový motiv nezajímala. Cítil ji jako možné rekvizity k rozehrávání děje, k divadelním výstupům, nečastěji pak větvičky vinoucí se, vztahující do výšin. 












"Berlínská párty skončila...", Berlín 1961





















            "Bez názvu", Paříž 1952
                                                                    "Allee Edgar Quinet", Paříž 1952    



Beznaděj skrytá za šerem, oprýskaná omítka, stíny konají svou, bez falše, smutnou, tesklivou. K čemu je mládí a síla bez vidiny cíle? Jedna z fotografií, jež roztančila vzdor v konvencemi sešněrované společnosti, a možná i nyní, nutno podotknout. Co vzdor, spíše boj. Svět nerozumí, nechce rozumět. 









                                                                 
                                                                                                   "Bill", Hamburk 1981

Herbert Tobias (1924-1982)
Galerie Rudolfinum
Alšovo nábřeží 12, Praha 1
kurátor výstavy Ulrich Domröse
14.1.-28.3.2010

Foto: autorka článku



Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2019 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2544 s