Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž ...  Dnes je pátek 14.8.2020, svátek má Alan 

Hledej na Rozhledně

Webmagazín na FB



Statistika Rozhledny

Počet autorů: 502
Registrovaní čtenáři: 509
Publikovaných článků: 12927
Komentářů: 11145


Měření



I amatérský je kvalitní. Někdy hodně

09.03.2010   Stanislav Polauf   Film   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Možná i vám slovo "amatérský" může znít jako méně kvalitní. Určitě to však neplatí pro amatérský film, nebo, jak se dnes říká - film neprofesionální. Alespoň ne pro díla, kterými "amatéři" obesílají různé republikové i mezinárodní soutěže a které již mají své specifické publikum.

Prosím ale předem - neplést amatérský film s různými záběry Pepíčka na nočníku či s hrajícími si koťátky, jak nám je prezentovaly televizní pořady stylu Neváhej a toč..., které nemají s amatérským filmem nic společného a udělaly amatérům doslova medvědí službu. Sleduji dění na tomto poli již mnoho desítek let a mohu s klidným srdcem sdělit, že pod amatérským přístupem je zanícení, nadšení, elán něco vytvořit a sdělit. Amatér netvoří pro sebe či pro svoji rodinu, chce - stejně jako kolega z filmařské branže - něco vyjádřit a jiné lidi potěšit, pobavit, upoutat, zaznamenat významné události či osobnosti ve svém regionu a někdy i zneklidnit a varovat. Jen s tím rozdílem, že jeho film nikdo neobjednal a tedy na něj nemá jiné prostředky než ty z vlastní kapsy.

Ale dost obecných úvah. Zájemce se může přesvědčit na řadě soutěží amatérských filmů, které se v naší republice konají - z těch nejvýznamnějších jmenuji třeba Brněnskou šestnáctku či Rychnovskou osmičku a pak postupovou Národní soutěž, která probíhá od okresních a krajských kol až k republikovému finále. Mezi významnými soutěžemi, které stále používají slovo "amatérský" namísto moderního "neprofesionální" je STŘEKOVSKÁ KAMERA v Ústí nad Labem.
Letos se na konci února konal již její 43. ročník. Úctyhodný počet 40 filmů z rekordních 90 přihlášených hodnotila porota, v jejímž čele usedl fimový režisér Miloslav Kučera. S Miroslavem Tuščákem z pražské ARTAMy jsem v ní měl skromné zastoupení. Zapomenout nesmím na plzeňského filmaře Josefa Loučíma, který měl nejméně vděčný úkol - vést jako lektor seminář a diplomaticky sdělit autorům případné chyby a nedostatky jejich filmů. Pořadatelům - Krajskému kulturnímu středisku v Ústí nad Labem - se podařilo zajistit kvalitní prostor v Národním domě a kromě počtu filmů v soutěži překvapil také počet diváků, kteří se (kromě přítomných autorů) přišli na filmy podívat.

Není možno psát o všech filmech z dvoudenního klání, dokonce ani o všech odměněných, protože pořadatelé nešetřili čestnými uznáními a porota zvláštními cenami. Spíše se pokusím upozornit na tématickou a žánrovou šíři příspěvků. Že převažují dokumenty je obvyklé - amatéři mají - skoro bych řekl - povinnost - mapovat dění ve svém městě a okolí a sledovat regionální zajímavosti, k nimž se profesionální televizní štáby nedostanou či je nezajímají. Přesto vznikají filmy obecnějšího zaměření jako např. PŘÍBĚH JEDNÉ ŘEKY frýdecko-místeckého E. Mocka a liptovskohrádeckého Ĺ. Patsche (2. cena) sledující poetickou kamerou tok řeky Váhu a krásy okolních měst. Pardubický Lubomír Havrda se zase zaměřil na barokní přestavbu zámku v Chlumci nad Cidlinou ve filmu BAROKO NAD CIDLINOU a Věra Bergerová, která si napsala bydliště Šmolovy Dolík, ve filmu POSLEDNÍ MOHYKÁN NA VYSOČINĚ sleduje posledního drobného soukromého zemědělce, který dře jako za starých časů. Lidé mu říkají "Jsi blázen." a on odpovídá "Vím, že nezbohatnu. Ale mě to baví."

Filmaře také "baví" točit filmy. O druhých - jako třeba Jiří Beneš z Dvora Králové, který se představil vynikajícím dokumentem HOUSLAŘI (2. cena) o houslařské rodině Pilařů z Hradce Králové. Jiným kvalitním dokumentem byl BÁSNÍK SVĚTLA (Hlavní cena) Petra Barana z Brna, věnovaný památce vynikajího fotografa a filmaře Jana Berana. V této skupině bych jmenoval ještě film DOBRÝ ČLOVĚK Jana Vačleny z Hradce Králové - medailonek herce Václava Duška z tamního divadla a také vtipný film o divadle Excelsior A PRODÁ JE PO SEDMÁKU Bohumila Kheila z Prahy (3. cena). Unikátní je také dokument POHÁDKOVÁ ZEMĚ Aleny Krejčové z Ústí nad Labem věnovaný malířce Vítězslavě Klimtové a její "zemi", kterou obdivují nejen ti nejmenší, ale každý člověk, který má rád krásu a poezii.

Zaujaly i jiné filmy s náměty ne zrovna tradičními. SANTIÁGO Ladislava Ženožičky z Kroměříže je unikátní reportáží z cikánských křtin, veliké slavnosti s početným, zjevně bohatým romským příbuzenstvem. Bohuslav Cihla z Frýdku-Místku si zase všímá osudu vichřicí poničených Vysokých Tater ve filmu PĚT ROKŮ POTÉ...

V podobných soutěžích nechybí vždy veselá nota v podobě vtipných anekdotických filmů. Ivo Renotiére z Ústí nad Labem je natáčí již dlouhá léta a vždy něčím překvapí. Příkladem může být filmeček PRODEJ OBRÁZKU. Žena, která si chce koupit krajinnou olejomalbu, ale vše, co jí prodavač nabízí, je pro ni drahé, odmítne i grafiku a po slovech: "Chci, aby to bylo v oleji a z přírody" jí prodavač může nabídnout jen - krabičku olejovek. To byl jen jeden z mnoha vtipů na soutěži, kde nechyběli ani více či méně vtipné parodie (např. na filmy o Vinnetouovi). Bylo zde ale také několik filmů animovaných, kreslených i loutkových a také tolik v poslední době oblíbené klipy.

Zaujaly ale filmy hrané - snad nejtěžší oblast amatérského filmu. Jako ukázku toho, jak vypadal amatérský hraný film před několika desítkami let, uvedli pořadatelé snímek STUDIE JEDNOHO VEČERA Libora Bárty z Přemyšlení. Mladou ženu, která čeká na příchod svého milého a činí pro to všelijaké úpravy bytu i vzezření si s chutí zahrála na soutěži přítomná Pavla Kafková, která se potom objevila ve vynikajících rolích v řadě jiných amatérských filmů. Ve filmu ANNA Ivo Procházky a J. Horáka z Brna je zase rozehráno dilema muže, který se musí dnes a denně dívat na svoji nehezkou a protivnou ženu a jen snít o dívce svých snů: "Bože, vrať mi vílu." (fota z filmu v závěru článku). Zajímavým a divácky vděčným byl snímek NÁVRAT Davida Březiny z Prahy. Ve dvaceti minutách autor rozehrál studii vztahu mladé dvojice. Začíná návratem mladíka z vězení a postupně se rozplétají příčiny toho, že napadl svého kamaráda, který mu znásilnil dívku i podivného chování rodiči zastrašené dívky, která přestože mladíka stále miluje, nepřiznala, jak to bylo a nechala svého milého odsoudit. Silným soustem pro diváky i porotu byl snímek Andreje Chovance z Lietavskej Lúčky NESPRÁVNA FREKVENCIA. Pocity člověka, který ztratí smysl života, utápí se v sebelítosti a vidinách je těžké zachytit. Přesto autor dociluje mimořádného emotivního působení, i když motivy mladíka, který nakonec spáchá sebevraždu, nijak nevysvětluje.

Pokud jste článek dočetli až sem, znamená to, že vás amatérský film zaujal. Zajděte si na některou z četných přehlídek či soutěží a možná i Vás to chytne natolik, že si napíšete scénář, vezmete kameru a také to zkusíte. I ti nejlepší jednou začínali...


 
Fota z filmu ANNA - Ivo Procházka


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . RSS . Tiráž

Copyright © 2001 - 2020 Rozhledna.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.2534 s