Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Viktor nebo Viktorie?
Úvodník: Svobodné zednářství a feministky – dvě, zdánlivě neslučitelné věci. O tom, že skutečně jen „zdánlivě“, svědčí další epizoda Případů detektiva Mudrocha.
Článek: Při slavnostním ceremoniálu v zednářském chrámu v Torontu nečekaně zemřel muž, který měl podstoupit zasvěcovací rituál. Věc je značně podezřelá, protože předtím neměl žádné zdravotní potíže. Poněkud pikantní příchuť celé záležitosti dává účast inspektora Brackenreida a konstábla Crabtreeho. Je zde ovšem ještě několik důležitých okolností, které detektivu Williamu Murdochovi prozradí, že smrt v tomto případě rozhodně nebyla náhodná...
Zdroj: ČT
Detektiva Mudrocha tentokrát zastihujeme při řešení značně bizardního případu. Účast Brackenrieda a Crabtreeho, tentokrát coby členů lóže svobodných zednářů – místa, na jehož pozadí se případ odehrává, celou situaci rozhodně neusnadňuje.
Přestože představivosti, natož scénáristů, se meze nekladou, jestliže bych nějakou z epizod označila za méně zdařilou, Viktor nebo Viktorie by nepochybně byla suverénním favoritem. Přes rozhodně mysteriózní nápad se svobodnými zednáři, zápletka je tentokrát přece jenom značně přitažená za vlasy, což je škoda, protože historické souvislosti, s nimiž nás díl seznamuje, za pozornost určitě stojí. Tak tedy…
Řád svobodných zednářů, resp., jeho filozofie, je starý jako lidstvo samo. Jeho oficiální vznik se datuje do roku 1717, v českých zemích pak zapustilo kořeny ve století 19. Definovat jej není snadné; rozhodně ale pod znakem zobrazujícím úhelník a kružítko, nenalézáme náboženství nebo sektu. Právě z tohoto důvodu – umožnění libovolné víry svým členům a zamezení případným roztržkám mezi nimi - řád diskuze na podobná témata striktně zakazuje. Jde tedy spíše o filozofii, hledání cesty k vlastnímu zdokonalení; větší prospěšnosti pro celou společnost.
Svobodné zednářství funguje na principu tzv. lóží, jakýchsi skupinek sestávajících z minimálně sedmi činných členů, zaštítěných velmistrem. Hierarchie řádu má svá jasně daná pravidla. Členem řádu se pak stává osoba, kterou stávající osazenstvo lóže pro vstup schválí. Hlavní kritéria jsou zjevná: ochota seberozvíjení se, sebezdokonalování a pochopitelně souhlas se systémem, který v řádu funguje. Během iniciačního rituálu adept prochází mnoha zkouškami. Jestliže uspěje a chce vstoupit, musí nakonec složit přísahu, jejíž součástí je slib nevyzrazení tajemství jemu v budoucnu svěřených.
Je to právě „tajemno“ obklopující zednáře, které se současně stává i jejich prokletím. Mylné spojování řádu s nacismem, židy anebo mafií rozhodně nikoho k vstupu nemotivuje. Svobodné zednářství ovšem přestálo i tyto „rány“ a jeho stoupenci žijí mezi námi dodnes. S pohledem do minulosti pak z bratrů zednářů stojí jistě za zmínku Alfons Mucha, Jan Masaryk anebo prezident Edvard Beneš.
Nejsou to však pouze zednáři, s nimiž jsme se mohli v „mudrochových časech“ setkat. Chtělo by se napsat sílící vliv kanadských feministek; pravda je ovšem zcela jiná. Přestože první světová válka jasně ukázala, čeho jsou ženy schopny, jejich boj o vlastní uznání a práva se na kanadské půdě vedl takřka celé dvacáté století. V roce 1917 sice Kanaďanky dosáhly omezeného možnosti volit, dalších dvanáct let ovšem trvalo, než byly zákonem zahrnuty pod právnický termín „osoba“, díky čemuž mohly ve svém boji pokračovat. Přestože také dnes pojem feminismus mnozí z nás vnímají s úsměvem, zdvižené koutky rychle poklesnou při zjištění, že rovnoprávnosti či práva na beztrestný potrat se kanadským ženám podařilo dosáhnout až na konci 80. let dvacátého století.
Viktor nebo Viktorie?
24.8.2010 ČT1 20:00
Hrají: Y. Bisson, T. Craig, H. Joyová, J. Harris a další.
Režie: Steve Wright
foto: Grenada media
"Kde už jsem jen toho chlápka viděl?"
25.08.2010 - Kateřina Sovová