Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Ženy s krátkými nehty



Úvodník: Byla-li gotika tváří zkroušenou askezí, renesance veselým smíchem znovuzrozených radostí, baroko pohledem exaltovaně vyvráceným k nebesům, století páry sebevědomým výrazem toho, jenž ví, a větší část věku dvacátého z čelistí vymknutým řevem šíleného, je dnešní doba jen zlenivělým úšklebkem nad vlastní nemohoucností. Josef „Pepson“ Snětivý.

Článek: Není náhodou, že jsem do úvodníku recenze na právě vycházející román výše zmíněného autora vybrala tento úryvek. Totiž kniha, která se mi dostala do rukou, si s sebou již v záplavě recenzí, hodnocení a špitání nese podtitul směsi živočišného erotička, cynismu a ryze sobeckého mužství. Možná, že bych při povrchním čtení souhlasila. Jenže! To bych před očima nesměla číst mezi řádky skrytou touhu rozplétat vlákénka svého života, který se nevyvíjel tak úplně… však to téměř každý známe. Rozdíl mezi námi je pouze v odvaze, zda si to upřímně připustíme. A dostávám se k jádru věci. Tuhle odvahu autor má. Neodpustitelné?! 
Ženy s krátkými nehty jsou syrovou výpovědí z posledních let „Pepsonova“ života. A přistoupil k ní natolik otevřeně, až mnohé čtenáře šokoval. Je přímočarý, nemá touhu skrývat, naopak. Cítíme hlubokou potřebu očistit se, před sebou. Rituální výpověď. Kráčí po svých rozhodnutích, sleduje, kam jej zavedla, co mohl, udělal i co neudělal. Nikoho nepřemlouvá. Ve čtenáři, zejména ženského pohlaví, dokonce provokativně nabuzuje pocit, vezměte na takové hole! Ale to by v pozadí nesměla stát i ta druhá strana. Nekonečný tanec - získat, prohrát, dát, ubližovat, podporovat, srážet a pořád dokola. Cesta ven?
Tu autor hledá.
Strana jedenáct. Ale to už jsem zase myslel na Sabinu, Jolanu i Dagmaru dohromady. Jak je všechny získat? Má nenasytnost nastartovala horskou dráhu a mně, opojenému blikavými přízraky jejich těla, vůní jejich ženství, nedošlo, že tahle jízda musí skončit tvrdým pádem.
Mohlo by se tedy zdát, že to dokázal. Ovšem nebýt tady poslední slova. A pak, jednou v daleké budoucnosti, až na ni budu moct pomyslet bez toho, že bych jí chtěl a mohl dát jen dvě volby, totiž být se mnou, nebo zemřít, pak snad potkám ženu, která jí bude alespoň podobná.
Nevědomky? se totiž dostává do stejné řeky. Ale to ostatní už nechávám opravdu na vás.
Jenom pro doplnění. Kniha je psaná strhujícím dějem, čeština v ní nachází zákoutí krásy, nechybí vtip okořeněný mnohdy až sarkasmem a cílem není rozhodně pouze pobavit.

PS: A konečně jsem se dozvěděla, co si někteří muži myslí o ženách s krátkými nehty. Nejste zvědaví? 

Narodil se v roce 1973, vystudoval V&SE, jeho celoživotní vášní je hudba a literatura.
Dosud publikoval romány Každý král je sám, Hlava plná čertů, Piercing na duši a povídkovou
sbírku Dopisy v nevratných lahvích. Nadšení pro fotbal se objevuje v knihách Deník malého fotbalisty a Český fotbal - radost jen po kapkách. 

Josef „Pepson“ Snětivý
Ženy s krátkými nehty 

Vydalo nakladatelství Čas v roce 2010

Foto www.nakladatelstvicas.cz

07.10.2010 - Julie Kolocová