Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Slavné české Braunovy sochy Braun vůbec nedělal!



Úvodník: Zámecký park v Lysé nad Labem se honosí hned po Kuksu snad největší českou sbírkou vrcholně barokních soch z dílny světoznámého mistra Matyáše Bernarda Brauna. Zveme vás na fotografickou procházku překrásnou uměleckou alejí. Budete překvapeni. Mistr tu po sobě zanechá jedinou sochu, ostatní kusy za něj dělají jiní!

Článek:

Jeden z nejslavnějších barokních sochařů a řezbářů, Rakušan Matyáš Bernard Braun (1684-1738) kyne hlavou. Zaměstnanci jeho dílny předvádějí další ze série soch určených pro zámeckou zahradu v Lysé nad Labem. Pod rozsáhlým dílem desítek skulptur bude podepsaný mistr, ale sám udělá jedinou, konkrétně svatého Jeronýma, který je k vidění na zdi kostela. Proč to? Mistra totiž pomalu ale jistě ničí souchotiny. Ostatně, své podpisy na díla žáků připojují v dílnách na v podstatě cizí výtvory již největší mistři renesance.


Kraluje-li baroknímu sochařství Kuks, Lysá by mohla zaujmout hned druhé místo. Obě místa má „na barokním triku“ právě Braun. Krom toho si jeho umění můžeme prohlédnout několikanásobně i na Karlově mostě, ale také v Jaroměři, kde vytesá náhrobek a morový sloup. Vlastní dílnu založí po dokončení studií v Salcburku právě v našem hlavním městě, konkrétně roku 1710. Tou dobou má za sebou již potřebnou praxi a také praktické cesty do Benátek, Říma a dalších bašt uměleckého života. Inspiruje se – jak jinak – než Berninim či Buonarrotim. 



Braunova práce později již nespočívá ve výrobě soch, jak by se u mistra jeho jména předpokládalo, ale kvůli nemoci v pouhém črtání návrhů, modelování předloh a samotnou sochařinu svěřuje již do rukou svých šesti šikovných tovaryšů. Roku 1724 již nemá Braunův podnik konkurenci v Praze ani okolí, kšefty se však hrnou i ze vzdálenějších koutů Čech. 


Chystáte-li se zamířit do krásných zahrad Lysé nad Labem plných barokních soch braunovské dílny, neuškodí krátký historický exkurz. Lysá se prvně objevuje v Kosmově kronice roku 1037, a to rovnou coby jedno z hlavních středisek české moci. Odkdy tu ale lidé stavějí svá obydlí nikdo přesně neví. V 11. století zde stojí hradiště postupně se měnící na malý hrad, který se dočká přestavby v 17. století. Doba slavných barokních soch již klepe na dveře Lysé. 


Za barokní přestavbou z přelomu 17. a 18. století stojí František Antonín &Spork. Je to právě on, kdo nechá zřídit park a naplánuje jej coby oázu plnou sochařských skvostů. Zakázku dostává Braun a jeho pomocníci. K zámku jako takovému přiroste i kaple, jejíž oltářní obraz s klaněním tří králů zhotovil pravděpodobně Petr Brandl.


Dnešní zámek nabízí dvě křídla, ale na detailní prohlídku se netěšte, leda si dáte přihlášku do zdejšího domova pro seniory. Ačkoliv uvnitř čeká plejáda nástropních maleb připomínající mytologické, biblické a alegorické výjevy, zatímco stěny nabízejí i novější události vojenství, pokladem je právě zahrada. Pokochat se můžete i alegorickými plastikami putti, lvů, sfing, živlů a ročních období. Najdete je na terase východního křídla.


Dílo z dílny Brauna si vychutnáte v podobě 12 alegorických soch měsíců od ledna do prosince u hlavní cesty parkem. Sochy pocházejí z roku 1730 a dále. Autorem je pravděpodobně jeden z Braunových žáků, řezbář a sochař František Adámek z Benátek nad Jizerou. Krom měsíců si můžeme vychutnat i plejádu antických božstev – zřejmě od sochaře Ignáce Platzera – umístěných v horní části zahrad u zámku. Na schodišti nás čekají výjevy Dnu a Noci, ale také čtveřice ročních období, jiná čtveřice živlů a také čtveřice světadílů. Některé zdejší výtvory však pocházejí až z konce 18. století. Ač se do zámku nedostanete, neleňte, sbalte fotoaparát a utíkejte alespoň do zahrad!



Fotografka: Jitka Wilhelmová









23.10.2010 - Michaela Wilhelmová