Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Přežil Noe se svou rodinou, aneb koho jsme vlastně děti?
Úvodník: „Nejstarší stopy společensko-kulturního vývoje, které svědčí o dosažení stadia rané civilizace, nacházíme v jihovýchodní Evropě. Tam byl položen základ civilizace staré Evropy, nejstarší civilizace světa. Pokud jde o časový sled důležitých technických novinek – použití a zpracování kovů, jakož i vznik písma -, proběhl vývoj v evropské černomořské oblasti zřejmě bouřlivěji než v Mezopotámii.“
Článek: Mýty dávných věků jsou pro většinu z nás buď pohádkou s příchutí, co když by na tom přeci jenom bylo něco pravdy, nebo dokonce posvátnou vzpomínkou na dávné existující časy. Jedním z takových je i mýtus o potopě světa. Báje s touto tematikou se objevují v každičké obydlené oblasti. Mohou mít různá jména hlavních hrdinů, ale v naprosté většině mají více než dost nápadně shodných rysů. Prvotně je to již zmíněné téma, potopa. Potom příčina, hněv boha/bohů na nehodné lidské plémě a nakonec snaha toho nejmocnějšího, aby alespoň někdo „spravedlivý“ přežil. V křesťanské Evropě je to mýtus o Noemovi, jehož si vyvolil Bůh spolu s rodinou k záchraně všeho živého. Archa se plní páry zvířat všech existujících živočišných druhů, rostlinami a Noe s blízkými se nalodí. A tak jedině díky ohromnému plavidlu jsme tady i my, dnešní lidé. Potopen byl celý tehdejší svět, místo vylodění? Poblíž hory Ararat. Jsme v Asii, v Turecku.
Jak to vypadá, budeme se muset s těmito rodiči rozloučit. Noe totiž není podle posledních vědeckých výzkumů náš prapratatínek. Ten pravý pravděpodobně žil u Černého moře, které vzniklo po velké potopě. Nový základ pro výzkum raných civilizací byl položen teprve před několika lety objevem černomořské potopy, drastických výkyvů klimatu a změn přírodního prostředí vyvolaných těmito procesy. Geologové tuto událost datují kolem roku 6700 př. n. l. n. Spolu se zmíněnými objevy umírá představa o Mezopotámii jako kolébce lidské civilizace. Ale jak už to bývá, do školních učebnic se poslední výsledky vědy jen tak brzy nedostanou. O to vřeleji uvítáme erudovaně psanou knihu k této problematice, jež právě vyšla v nakladatelství Paseka pod názvem Historie potopy světa s podtitulem Po stopách raných civilizací. A právě podtitul více než lépe vystihuje i její obsah. Její autor, německý jazykovědec Harald Haarmann, zasazuje tuto historickou událost do mnohem širšího kontextu. Přináší pozoruhodné názory o vývoji civilizace na pomezí Evropy a Asie, která patřila rozhodně k nejvyspělejším, např. užíváním písma už dávno před Sumery, ale nejenom jím. Takže čtěte!
Harald Haarmann
Historie potopy světa
Po stopách raných civilizací
Vydalo nakladatelství Paseka v roce 2010
(foto www.paseka.cz)
28.12.2010 - Julie Kolocová
