Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - JAN ZRZAVÝ



Úvodník: Čapka se střapcem, černý plášť a hůl. Plnovous s hustým knírem zahnutým do usměvavého měsíce. Pohádkový příběh o hadím králi, který si sám vymyslel. Dokonce pro něj vyřezal sám loutky a s nimi jej hrál. Říkalo se o něm, že dokáže namalovat duši. K malování jej prý přivedl sen, kdy dostal darem bednu plnou barev. Stačí? V hlavní roli Jan Zrzavý, to je náš loutkař (klikni).

Článek: Narodil se jako šesté dítě, to si dnes jen stěží dovedeme představit, 5. listopadu 1890. Otec Jan, pedantský řídící učitel, a matka s kouzelným jménem Vilemína. Dětství v jeho podání - pohádky, loutková představení a čas strávený mezi knihami s Alšovými ilustracemi. Nepřekvapí tedy, že rád kreslil i maloval, navíc do vínku dostal veliký dar.
Toužil stát se malířem
, ale na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze nebyl přijat, a tak se zapisuje na přípravné studium na soukromé malířské škole. Praha pro něj byla opojná, výstavy, divadla, koncerty. Dokonce uvažoval o herecké dráze, měl i literární ambice. V tuhle dobu vznikla jeho láska k literatuře, obdivuje Julia Zeyera. Na podzim 1907 se konečně dostane na vysněnou školu, seznamuje se s díly francouzských impresionistů, poslal několik svých obrazů na ukázku do Paříže výtvarnému kritikovi Camillu Mauclairovi. Když dostal povzbuzující odpověď, potají utíká alespoň na krátkou dobu do města umělců. Namaloval Údolí smutku a později vzpomíná: "Poprvé jsem poznal onu velikou radost nad stvořeným živým tvarem vyrvaným z chaosu podvědomí".








Po dvouletém studiu na Uměleckoprůmyslové škole byl na konci školního roku vyloučen, není schopen přizpůsobit se výuce. V příštích letech se čtyřikrát neúspěšně pokouší o přijetí na Akademii v Praze. Neúspěch ho neodradí, stále maluje, Rozkoš, Astarté, Sestru Paskalinu, Zeyerovu zahradu. Snový symbolista. V roce 1911 na nátlak rodičů vstupuje do obchodní školy v Praze, setkává se s Bohumilem Kubištou. Vedou nekonečné rozhovory, až se ocitají na prahu kubismu.
Roku 1912 po neshodách s otcem definitivně odchází z domova do Prahy.
Zrzavého obraz Spící hoch byl v Kubištově recenzi prohlášen za nejlepší práci výstavy v pražském Mánesu. Pro tento obraz a na doporučení B. Kubišty je Zrzavý přijat za člena Mánesa. Jeho tvorba je v této době bohatá. Nejznámější jsou Zátiší s konvalinkami, Luna s konvalinkami, Biblická krajina, Krajina s květinou, Diana, Svatý Jan Miláček Páně.
Během první světové války vznikla díla Posedlost, Milosrdný Samaritán, Hoře, Utrpení, Dáma se závojem, Andělé,... Sbližuje se s Josefem Čapkem a jeho prostřednictvím i s V. &Spálou.
V roce 1918 onemocněl tyfem, zrodilo se přátelství s malířkou Zdenkou Braunerovou, ale trpí depresemi. V této době maluje obraz Kleopatra I., Jitro.
V roce 1920 cestuje po Německu, pak navštíví Bretaň, severní Itálii. Maluje obrazy Krajina s mostem, Žebračka, Kleopatra II., Krucemburk, tvoří kresby k mnoha dílům českých autorů (ilustrace ke Kytici).
V roce 1930 žije v Paříži. Pravidelně vystavuje v Alšově síni Umělecké besedy. Vystavuje i v Brně a Ostravě. Navrhuje pro Národní divadlo výpravu opery Idomeneus W.A.Mozarta a další. V roce 1937 se vydal do Anglie.
Po rozčarování z mnichovské dohody přestal jezdit do Francie a věnoval se malbě krajiny svého dětství, Vysočině (Kaplička, &Spejchárek, V České Bělé, Z Babic). Připravil výpravu pro Stavovské divadlo (C. Debussy: Ztracený syn) a Národní divadlo (G. Verdi: Rigoletto).
V období okupace nesměl veřejně vystavovat, protože nacistické úřady označily jeho tvorbu za "zvrhlé umění". Počátkem 40. let se více věnoval figurální tématice (Kleopatra II., Poutníci do Emauz, Sedící dívka, Zvěstování).
Po válce pobývá dva měsíce v Paříži a Bretani, jinak žije převážně v ústraní. Roku 1947 byl jmenován profesorem malby a kompozice na katedře výtvarné výchovy Filozofické fakulty Palackého univerzity v Olomouci, kde působil do roku 1950. V roce 1948 vystavoval v Topičově salónu velký soubor kreseb z posledního období. Oficiální doktrína socialistického realismu ho vyloučila z příštích výstav, jeho dílo bylo pokládáno za neslučitelné s uměním socialismu. Věnuje se kresbě a prvotiskům. V těchto letech vznikly obrazy Biton, Studna v Karlachových sadech, Lodi v Le Fret, Červená bárka, Bretaňský přístav. Připravoval ilustrace k Shakespearovým Sonetům.V roce 1954 vychází Máj K.H.Máchy s jeho uhlovými kresbami, o rok později Shakespearovy Sonety s připravovanými kresbami, ilustruje paměti Julia Zeyera.
Od roku 1959 bydlí na Malé Straně na Nových zámeckých schodech.
Roku 1965 byl jmenován národním umělcem, připravoval ilustrace pro Hamleta W. Shakespeara a pro Seifertovy Verše o Praze. Mezi lety 1967 a 1969 dvakrát vycestoval do Řecka, tamní krajina a vůně antiky jej inspirovala k novým tématům.
12. října 1977 v Praze Jan Zrzavý umírá. Je pohřben na hřbitově v Krucemburku.




(foto titulka kultura.idnes.cz, Údolí smutku, Milosrdný samaritán, Máj artbohemia.cz)


24.02.2011 - Julie Kolocová