Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Umělý svět podle Franka Herberta



Úvodník: „Přirozený výběr je bláznovství, které své lidské oběti odsuzuje ke slepému tápání prázdným životem.“ Věta z románu Heisenbergerovy oči. Napsal Frank Herbert.



Článek: Jen velmi málo lidí si dneska pamatuje, jak to vypadalo za druhé světové války v období vlády Adolfa Hitlera. Byl to muž plný pseudoideálů a jasné představě o podobě světa a společnosti v něm. Tohoto obrazu chtěl docílit za každou cenu a jedním z jeho kroků bylo vybudování „dokonalé“ árijské rasy pomocí umělého výběru. On rozhodoval, kdo se s kým bude moci „spojit.“

Přesně tohle se mi vybavilo, jakmile jsem se plně ponořila do děje téhle knihy. Jedná se o příběh z daleké budoucnosti, kde existují tři typy lidí: Optimani nesmrtelní tvorové, kteří ovládají vše kolem sebe. Lid obyvatelé tohoto světa. A Kyborgové – lidé, kteří byli „vylepšeni“, stali se z nich roboti a bojují proti Optimanům ve válce, která trvá již tisíce let.Přirozený výběr už nepatří do možností tohoto světa. Moci se rozmnožovat se stalo privilegiem. Lid je ovlivňován antikoncepčním plynem a dávkami enzymů, které jim prodlužují život. Nosí stejné pracovní oděvy označené číslem a rozdělené podle barev. Drobnými věcmi se snaží lišit od ostatních. Říká se jim SterilovéNeplodní. Pouze Optimani rozhodují, kdo je hoden toho mít vlastního potomka a i potom to není nic snadného.

Ženy nenosí dítě v sobě jako za našich časů. Tahle představa se jim zdá odporná. Místo toho se vezmou pohlavní buňky z muže i ženy, spojí se v inkubátoru a zkušení doktoři provedou řez, kterým odstraní veškeré vady, kterými embryo disponuje a zbytek pozmění podle určitého vzorce. Existuje tady však naděje, že se jeho přirozený vzorec bude velmi podobat vzorci Optimana, což znamená, že bude jako oni nesmrtelní a stejně jako oni bude i neplodný.

„V tomto světě jsou světy dva – jeden, který nepracuje a žije věčně, a druhý, který nežije a věčně pracuje.“

Dokonalý systém, který funguje už několik tisíc let, se naruší přímo na začátku vyprávění, kdy do laboratoře zavítá Lizbeth a Harvey, kteří byli vybráni jako budoucí rodiče. Jejich embryo má přesně ty znaky typické pro Optimana, ale je ještě něčím zvláštní. Má schopnost rozmnožovat se, což by byla pro Optimany katastrofa, kdyby ho nechali vyrůst. A právě zde vyplouvají na povrch potlačené lidské emoce. Díky zvědavosti, soucitu a rodičovské lásce se podaří embryo na nějakou dobu uchránit od moci Optimanů. Optimani se bojí smrti. Nemluví o ní, vyhýbají se násilí, potlačují své přirozené lidské emoce stejně jako ostatní. Ovládají přírodu, ovládají Lid. Mají protokol, podle kterého se všichni musí řídit. Mezi Lidem se o nich šíří legendy. Kdo je neposlechne, toho potrestají. Žijí v izolaci, aby nebyli nijak ohrožení. Přírodní materiály jako třeba kameny nebo dřevo úplně vymazali ze světa na důkaz jejich nadvlády a taky proto, že jim připadají přírodní složky nebezpečné. Naprosto ovládají veškeré dění a bojí se, že jednou ztratí kontrolu.

„Oni jsou ta síla, jež nás miluje a pečuje o nás.“

I prvky náboženství se zde dají najít a to přesně ve vrcholné části celého vyprávění. Lizbeth a Harvey utíkají spolu se svými spojenci a se svým embryem pryč z megalopole. Jakmile se Optimani o jejich útěku dozvědí, celé město izolují a jeho obyvatele nechají vyhladit – pustí na ně smrtící plyn. Pouze oni přežijí a chystají se město znovu osídlit novým Lidem. Příběh o Noemově arše jak vyšitý. Jak to nakonec dopadne, to se nechte překvapit.

Samotná kniha je velmi dobře napsaná. Někoho může hned na začátku odradit náročnost textu způsobená přehnaným používáním odborných výrazů z oboru biologie a chemie: Zleva do buněčné struktury zasáhla tenká linka, podobná vzdálenému pramínku kondenzační páry, vinula se skrz cívku alfa závitnice, nalezla zkřížené konce polypeptidových řetězců v myozinové molekule, zkroutila se a zmizela.
Kdo by se od knihy odklonil ještě než dokončí řez embrya, připravil by se o dobrodružství, které nám autor předkládá. Odborné názvy z příběhu vyprchají hned po třetí kapitole a odtud se už můžeme přestat snažit vzpomenout si na to málo, co jsme se v hodinách biologie a chemie naučili a vychutnat si strhující příběh o uměle vytvořeném a řízeném světě, ve kterém přece jen nakonec zvítězí pravé a nefalšované lidské emoce.

Frank Herbert: Heisenbergerovy oči
Vydalo nakladatelství Fragment v roce 2011
obálka
www.fragment.cz




21.05.2011 - Veronika Barešová