Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Nevyhnutelnost smrti zlehčena plným životem



Úvodník: Výbor z díla jednoho z nejvýraznějších současných amerických básníků. Galway Kinnell jím bezesporu je. Jméno slibuje nejenom obrazově konkrétní verše, ale i možnost meditací nad každým z nich. Svazek se jmenuje Proč litovat? Po strávení Kinnellovy poezie si odpovídám. To bych taky rád věděl. Ale Země se točí a o poezii se pokoušejí další a další. A jak jinak!

Článek: Až prozaické studie místa pro život člověka v zrcadle přírodních dějů. Smysl života násobený osobními prožitky. Vše přetavené do civilní poezie, hodné básníka 2.poloviny 20.století.

Těžiště nové knihy leží uprostřed tří desítek básní ze čtyř řadových sbírek. Kinnell v nich rozvíjí své ústřední téma. Lásku. Partnerskou i rodičovskou. Lásku vyzrálou a někdy sebedeklasující, hlavně však sebeznalou a připravenou otáčet kormidelnickým kolem. Radost sledovat autorovu invenci, vykvétání metafor, množení buněk organismu tak živého, jakým je pro psavce shluk slov. Ne náhodný autorův slovní rejstřík nespadl z nebe, množí se již od roku 1927, kdy se narodil. Kritikou velmi ceněný básník je ověnčen Pulitzerovou cenou a Národní knižní cenou. S ohlasem hodným překládaných francouzských a německých básníků se setkalo i jeho přebásnění poezie uznávaných velikánů svých destinací a věků domácí čtenářské obci. Žíznivě vypít každičký nabízející se pramínek života a číhat, kde vytryskne další. A jen tak, aby slyšeli jen ti seznámení, šeptat jim neodbytnou pravdu.

Otvírám oči, abych viděl,
jak pokračuje noc. Hodiny železně žhnou.

Tak spolu propleteni, nespavše,
společně zaspíme noc.
(Nespavec)

Autor se nebojí volného verše, mnohdy se zdá, že je mu bližší než vlastní košile. Když ale vezme na milost verš vázaný, přichází s rýmem značně novátorským, kterým překvapí v pravou chvíli. A tam, kde by jej člověk ani nehledal. Někdy přemýšlím, zda držím v rukou básně protřelého novináře, či novinovou zprávu, napsanou citlivě básníkem, který si zadal úkol rozdrnčet poslední strunu, napnutou v čtenářově skeletu. A že uteče každou chvíli k událostem, jež se dotkly celého světa? No, o tom jsem právě v tomto odstavci mluvil.

Někteří zemřeli, když volali domů, že jsou v pořádku.
Někteří volali na ústřednu a slyšeli, že nemají zavěšovat.
Někteří zemřeli, když jim přes hodinu docházelo, že umřou.
(Po pádu věží)

Z toho vyplývá, že Galway Kinnell se nezříká ničeho lidského a všechen živočišný třesk na této planetě nechá protékat celou svou bytostí, aby to pak vyvřelo v jeho osobitém pohledu. Dovoluji si tvrdit, že ten je nejen břitký a hladivý vzápětí, ale hlavně pronikavý. Radost.

Galway Kinnell: Proč litovat?
Vydalo nakladatelství Paseka v roce 2011
fotografie, obálka www.paseka.cz


Galway Kinnell


02.06.2011 - Jaromír Komorous