Knihu velkou formátem, rozsahem a především informacemi napsal jeden z těch, kteří byli přímými svědky rozmachu amerického filmu této doby, novinář a dlouholetý redaktor amerického filmového měsíčníku Premiere Peter Biskind před 13 lety. Stala se okamžitě bestsellerem a je nanejvýš záslužné, že se nyní dostává v překladu i k českým čtenářům. Biskind začíná zhruba v polovině 60. let ale hlavní pozornost soustřeďuje až na sedmdesátá léta a drtivý nástup mladých režisérů do v té době již hodně zkostnatělého Hollywoodu. "Zaklepali na nebeskou bránu," jak zní hned první kapitola knihy. Sice chvíli trvalo, než se jim podařilo systém nabourat, ale to, že se průlom povedl, známe již z kin.
Jak k tomu došlo, kdo byl u toho a jaké byly příčiny pádu kolosu "továrny na sny" se postupně dozvíte ze stránek knihy. Není důležité, že Biskind si jako prvního "klepače" vybral Warrena Beattyho, jemuž se podařilo prosadit film BONNIE A CLYDE a ohromit jím jak publikum, tak šokovat velké hollywoodské bossy v čele zaběhaných studií. I před druhým vybraným titulem, od něhož se kniha odvíjí - BEZSTAROSTNÉ JÍZDY byste možná čekali návrat o několik let zpátky k DIVOCHOVI, DIVOKÝM ANDĚLŮM a k éře "motorkářských filmů," které nesporně pomohly "naladit" mladé publikum na filmy, které lépe odpovídaly jejich současnému životu.
Ale nejde o to, kdo začal a čím. Podstatné je, že nástup mládí do amerického filmu byl jako lavina a čtenář knihy může být "u toho." Postupně pozná dnes slavná režisérská jména jako Coppola, Scorsese, Spielberg, Lucas, Penn či Altman, seznámí se detailně s přípravou, natáčením i ohlasem jejich filmů v USA i ve světě. Biskind neopomene zasvěceně mluvit o všelijakých problémech, komplikacích při tvorbě i o komplexech a osobních problémech tvůrců. Ve stejné míře poznáte herce - Jacka Nicholsona, Petera Fondy, Denise Hoppera, Roberta de Nira, Jane Fondové, Fay Dunawayové a mnoho dalších. Nesmírně cenné jsou pasáže, v nichž se na scénu dostávají i pro nás méně známé postavy dramatu zvaného "nový americký film" jako jsou producenti, scénáristé, střihači a další osoby, které se na vzniku i distribuci filmů podílejí. Český čtenář má tak příležitost seznámit se - dalo by se říci "zevnitř" - s americkým systémem tvorby filmů, který byl přeci jen odlišný od našeho a který právě nástup mladých režisérů, inpirovaných autorskými díly francouzské nové vlny začal nalamovat.
Možná si čtenář bude muset trochu zvyknout na styl knihy, která se příliš nepodobá tomu, co známe z českých knihkupectví. Biskind je dravec, který vás vrhne doprostřed děje, zahrne jmény, příhodami, hádkami, osobními konflikty a vztahy, neopomene excesy s drogami i alkoholem, tvůrčí aroganci, urážky jedněch i podlézavost druhých. Ale nikdy nezapomíná, že přes všechny problémy tady byla neobyčejně silná tvůrčí potence, která dala vzniknout plejádě geniálních děl. Kniha přináší záplavu, ba přímo smršť informací, kde mezi těmi důležitými probleskuje často i bulvár s tím "kdo, s kým, kdy, kde a kolikrát". Když si však na styl zvyknete, oceníte dokonalost a kompletnost předkládaných informací, které máte jakoby z "první ruky" od člověka, který vše poznal a osobně zažil.
Právě tím osobním vkladem, zainteresovaností na událostech zmíněného období se kniha liší od dříve u nás vydaných publikací, seznamující s tímto americkým fenoménem. Nesporně obohacuje náš pohled, doplňuje a zpřesňuje informace, které shrnula trochu studená a době poplatná kniha polského teoretika Jerzyho Toeplitze KAM SPĚJE AMERICKÝ FILM" (Orbis1977) a novější s obdivem psanou brožurku EASY RIDER & CO Vladimíra Hendricha (Maťa, 1996).
V Biskindově knize nejde jen o tvůrce, ale v mohutném kaleidoskopu do jejich osobních příběhů prosakuje atmosféra doby s příchodem hippies a jejich volné lásky, odporu proti válce ve Vietnamu, doby drog a skandálů (viz podtitul GENERACE SEXU, DROG A ROKENROLU ). Dalo by se říci i doby svobody, kterou si ale každý vykládá po svém a dochází tak k mnoha nedorozuměním i osobním tragédiím.
Režisérská generace, vyšlá z univerzit a poučená prací v televizi se dostává ke svým prvním filmům, nabývá zkušenosti a postupně tak z Ameriky přicházejí desítky vynikajících děl, jejichž vznik i ohlas můžete v knize sledovat. A dočkáte se logicky i konců celého skvělého období, a zhroucení nově vytvořeného režisérského systému, v němž si "režiséři vybírají producenty ne naopak. " Konec vyjádřený lakonicky větou "Podělali jsme to."
Kniha je nebývale podrobným pohledem na systém vzniku filmů, do zákulisí ateliérů i do osobních životů aktérů často plných nevraživosti, hádek i osobních tragédií. Přináší cenná poznání pro všechny zájemce o americký film přičemž na své si přijdou i ti, kteří hledají pikantnosti a peprné skandály. O zájemce - z obou táborů - určitě nebude mít nouzi.
Je proto nutno ocenit nakladatelství Mladá Fronta, že se ujalo jejího uvedení na český trh (křest knihy se odbyl na Letní filmové škole v Uherském Hradišti). Na překladu se určitě Iva Hejlíčková za pomoci Michaela Málka pořádně zapotila. Takováto přehlídka vulgarizmů a autorovy bodrosti byla určitě oříškem a je skoro s podivem, že v překladu popisy i dialogy vycházejí živě a přirozeně a čtou se tak, jako by je psal renomovaný spisovatel. Možná by se dalo odpustit, že v knize nejsou - jak je v podobných publikacích obvyklé - fotografie tvůrců či z filmů. Ale vážný zájemce, u něhož se předpokládá, že se ke knize bude vracet, těžko odpustí, že kromě jmenného rejstříku chybí rejstřík filmů a hlavně pak jejich originální názvy. Možná také by si podobná kniha zasloužila předmluvu či zasvěcený doslov a představení autora.
Připojena fota z filmů BONNIE A CLYDE a BEZSTAROSTNÁ JÍZDA (Easy Rider)
Zdroj foto: kniha.cz, butterfunk.com, serperuano.com
************************************************
Peter Biskind: BEZSTAROSTNÍ JEZDCI, ZUŘÍCÍ BÝCI
Jak generace sexu, drog a rokenrolu zachránila Hollywood.
Vydala Mladá Fronta a.s., Praha 2012,
z anglického originálu EASY RIDERS, RAGING BULLS vydaného v roce 1999 nakladatelstvím Bloomsbury přeložili Iva Hejlíčková a Michael Málek
