Spisovatel Milan Kundera žije od roku 1975 v emigraci ve Francii a v roce 1979 byl zbaven československého občanství. Jeho jméno mělo v normalizačním Československu zmizet z povědomí čtenářů. Opak se stal pravdou - o jeho díla vyřazená z knihoven byl nesmírný zájem a lidé si je vzájemně půjčovali. Milan Kundera mezitím dozrál i jako autor a není divu, že dnes je jedním z navrhovných adeptů na Nobelovu cenu za literaturu. Nic na tom nezmění ani kritické hlasy k jeho osobě i dílu, jak je vyjádřil v nedávno vydaném autobiografickém románu KUNDERA - český život a doba spisovatel Jan Novák.
Ale vraťme se zpět k NESNESITELNÉ LEHKOSTI BYTÍ, románu který Kundera vydal v roce 1984 v Torontu a v němž zúročil svoje zkušenosti s ruskou okupací v roce 1968 a poznatky získané rozhovory s emigranty z tehdejšího Československa.
Příběh filmu zasadil režisér Philip Kaufman (později jsme v kinech poznali jeho film Quills - Perem markýze de Sade) a známý francouzský scénárista Jean-Claude Carri?re do nadějné doby Pražského jara roku 1968 a následných chmurných chvil příjezdu okupantských tanků a zakončuje jej bezperspektivní situací husákovského režimu. Je jasné, že toto téma nemohl režisér točit na autentických místech a proto se část exteriéru natáčela v Lyonu a v Paříži a že do "českých" rolí zvolil mezinárodní herecké obsazení? Český živel ve fimu zastupuje režimem také pronásledovaný Pavel Landovský v roli svérázného pacienta a poradce Jan Němec, jehož dokumentární záběry okupované Prahy z filmu ORATORIUM PRO PRAHU jsou ve filmu užity.
Juliette Binocheová a Daniel Day-Lewis
Jak už to u přepisů románů bývá, Kaufman akceptoval především dějovou linii. Sledujeme mladého pražského chirurga Tomáše (britský herec Daniel Day-Lewis), jehož hlavním životním cílem je hledání milostných dobrodružství. Nastálo si ho nedokáže udržet ani jeho milenka malířka Sabina (švédská krasavice Lena Olinová). Až jednou přijde (jako v pohádce) osudové setkání s mladou servírkou Terezou (mladičká Juliette Binocheová) v lázních a z flirtu je najednou stálý vztah, který prochází dalším vývojem v emigraci i po opětovném návratu do vlasti.
Zatímco Kundera v románu líčí Tomášovo hledání skutečných životních hodnot a svobody, v Kaufmanově filmu je hledání redukováno na erotiku (přiznejme, že na svou dobu pojatou poměrně odvážně). Film tak zůstal kdesi v polovině cesty. Deprese z opuštění republiky, nesnadné přizpůsobení se životu v cizině i důvody vrácení se do vlasti jsou přijatelné, ale ztratil se Kunderův filozofický přesah a stále máte pocit, že film je "o něčem jiném" či spíše o "někom jiném" než o skutečných lidech, jaké jste měli možnost poznat. A tu "nesnesitelnou lehkost bytí" ani nehledejte...
Lena Olinová
Přes poměrný úspěch ve světě (mj. dvě nominace na Oscara - za kameru a scénář) a ocenění světelného kouzlení dvorního kameramana Ingmara Bergmana Svena Nykvistaje pro nás film spíše zajímavým pokusem, který rádi znovu zhlédneme v televizi, ale k němuž můžeme mít řadu výhrad. Ale rozhodně stojí za vidění.
Foto: martinus.sk, m1905.com, facebook.com
****************************************
NESNESITELNÁ LEHKOST BYTÍ
(The Unbearable Lightness of Being)
USA 1988, režie Philip Kaufman,
uvede ČT2 ve čtvrtek 20. srpna od 21,35 hodin