Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - Vánoce



Úvodník: ***

Článek:
Říká se,
že největší problémy
mívají o vánocích staří lidé,
vydaní všanc pouze svým vzpomínkám
a stesku opuštěnosti,
zavrženi jak Job či Jidáš, který zradil.
Chtěl bych vám všem
takto postiženým říci -
nepodléhejte těmto klišé,
nevěřte falešným vzdechům okolí,
plané lítosti a nemístné účasti,
přiznejte již konečně sobě
tu nepříjemnou pravdu o tom,
že člověk stejně vždy zůstane sám,
tak jak nás o tom přesvědčuje
moment zrození i odchodu,
a jsou na tom stejně - i ti šťastnější,
kteří své nebližší dosud neztratili,
a hlavně, zda se mezi nimi
necítí podobně sami,
i když to přiznat nechtějí.
Tak tedy,
důležité je nepodléhat,
vždyť vánoce jsou oslavou zrození
a to je v našem životě nejdůležitější,
jako jediná záruka nesmrtelnosti,
oslava života.
Vítá ho slunovrat
a my se těšíme
jak počne nový život
ve svém jednoročním cyklu.
Jak ze sněhových plání
nakonec vyraší vše nové a mladé,
krásnější než to co odešlo s podzimem,
zpěv ptactva a rašícího chleba,
i slunce vystoupí ze své malátnosti
a dá sílu všemu tomu množení,
tak se to všechno obrátí k dobrému
a my budeme při tom, snad,
musíme věřit.
A kdyby ne, všechna ta nádhera
pojede stejně, jaká jistota,
jen do toho nesmíme sobecky zasahovat,
i my jsme tím malým kolečkem
v tom velkém stroji života,
který nezná zastavení,
jen ztráty, které jsou někdy tak těžké.
Nemysleme na ně v těchto chvílích
kdy vánoce přešlapují za dveřmi
a působí sladký zmatek v duši.
Hlavně vás prosím, nebuďte smutní,
vím jak vás cizota obklopuje,
jako choroba, před níž neni úniku.
Přesto se nepodávejte.
Zamyslete se, co krásného v životě vás potkalo,
a vraťte se, alespoň v myšlenkách,
vždyť celou tu káru prožitků
stále táhnete ssebou
a vyberte z ní
opravdu to nejlepší,
a k tomu hudbu již nejvíc milujete,
nakonec neškodil by ani vhodný obrázek
či fotografie,
hlavně vás prosím,
nebrečte při tom,
jistě to bylo velmi krásné,
ale i teď si vyrábíte krásnou chvíli,
nepokažte si ji, prosím,
vložte důvěru do jesliček,
představte si vůni chléva
i bohatství králů
a všechno to mezi tím,
jak zbývá nám lidem
tesknícím a strachujícím se
o své příští,
nebojte se,
budu se bát za vás,
člověk se bez strachu neobejde.
Co však v této studené zimní noci,
která ani přes den nepřestává
a svírá duši steskem
jakoby nikdy již nemělo
dojít k obnově a návratu všeho
co tolik postrádáme, přátelé.
Neztrácejte důvěru!
Opět v tmavé noci
zazáří hvězda
a bude zvěstovat nový počátek,
nové zrození,
a my jako pohané
žádostivě oslovíme slunce,
toho našeho boha života,
aby se vrátilo,
a ono nás poslechne,
protože musí
v koloběhu vesmírného řádu,
kterému i my jsme podřízeni.
A to bude ten nejkrásnější dárek
jaký si vůbec můžeme přát.






ikonka: radostne-vanoce.ic.cz

22.12.2012 - Jan Alexander