Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - Jostein Gaarder: TO JE OTÁZKA



Úvodník: Kniha plná filosofických otázek bez odpovědí doplněná snovými obrázky. Otázky ale kladou zase jen otázky...

Článek:  

Jedinou informaci o obsahu útlé čtvercové knížky v tvrdých deskách dává nakladatelství Albatros na poslední stranu a je dobré si ji na začátek uvést: "Knížka To je otázka je určena k přemýšlení. Filosofické otázky se propojují s kresleným příběhem o přátelství, lásce, smutku a o odvaze žít vlastní život."
 

Autor Jostein Gaarder je čtenářům znám především vynikajícím románem o dějinách filosofie SOFIIN SVĚT, románem, který dokázal přístupnou a poutavou formou přiblížit základní filosofické problémy a otázky širokému publiku. Jak napsala Jana Semelková "Sofiin svět je pro mnohého z nás snad  nejsrozumitelnější „učebnicí“ filozofie všech dob." Čtenář, který zná jméno autora a přečte si výše uvedenou anotaci nakladatele a knihu si případně objedná se dočká nejprve velkého překvapení. Kniha s minimem textu - ten tvoří jen stručné otázky na levé straně a k nim připojené narativní kresby ilustrátora tureckého původu Akina Düzakina.

Vzniká první otázka: Proč jen otázky, kde jsou odpovědi? Pochopíte, že autor chce podnítit čtenáře k samostatnému myšlení a zamyšlení, že je dobré a prospěšné si podobné otázky klást i když na ně není - a ani nemůže být - jednoznačná odpověď . Hned první otázky ODKUD SE VZAL SVĚT? EXISTUJE ŽIVOT JEN NA NAŠÍ PLANETĚ? jste si určitě sami někdy položili. Možná vás překvapí třeba otázka MŮŽE NĚKDO VĚDĚT, CO SI MYSLÍM? Vedle otázek směřujících k vlastnímu životu - POTŘEBUJU MÍT K TOMU, ABYCH BYL ŠťASTNÝ HODNĚ VĚCÍ?, JAK TO, ŽE UMÍM MLUVIT?, PROČ MÁM SNY?, JAK SE SVÝM ŽIVOTEM NALOŽÍM? jsou zde i otázky až metafyzické - EXISTUJE BŮH? MŮŽE TEN, KDO UŽ NENÍ NA SVĚTĚ VĚDĚT, JAK SE NÁM DAŘÍ?, CO SE SE MNOU STANE AŽ UMŘU? a pak i otázky na něž by ani věda neodpověděla - CO JE ČAS? PROČ EXISTUJE SVĚT?

Jsou to skutečně otázky, jaké si bude klást dítě, uvážíme-li, že kniha je "pro čtenáře od 7 let"? Je možné ji dát dětem bez toho, aniž by u její "četby" asistoval dospělý? Myslím, že děti nepotřebují ani tak otázky. Těch se od nich rodiče dočkají v míře svrchované. Potřebují však odpovědi. Alespoň náznaky či pomoc při hledání a řešení životních nejistot. Oporu, že na problémy života a na to, co jim život přináší nejsou sami. Přesně tohle však knížka nedává. Vrhá děti do problémů, které jsou často nad jejich síly (i nad síly mnoha dospělých), vnucuje jim otázky ( a tím i nejistoty). Nepochybně důležité, ale bez toho, že by byl brán ohled na věk, vývin a duševní stav dítěte. Je správné dávat dětem otázky na téma, k němuž ještě nedorostlo? Vše má svůj čas - i filosofické otázky jako CO SE SE MNOU STANE AŽ UMŘU? nebo znejisťující otázky typu MŮŽU SE SPOLEHNOUT, ŽE CO SI PAMATUJI, SE OPRAVDU STALO? si děti jednou položí a budou hledat pomoc u dospělých. Přijde-li otázka dříve, buď dítě znejistí nebo je nebude zajímat.

Zkušební test knihy v naší rodině proběhl tak, že třináctiletá vnučka po přečtení otázek řekla: "To jsou otázky na něž nemůže odpovědět nikdo. Tak proč to chcete ode mne." O dva roky mladší sestru otázky vpodstatě nezajímaly vůbec, ale zato ji zaujaly ilustrace. Dokázala najít ucelený příběh (což dospělé nenapadlo) o chlapci, milujícím svého bílého psa, chlapci, který - jak pochopila - měl bratra, který zřejmě zemřel, ale je s ním stále - někdy jako vzpomínka ve skutečné podobě, jindy jako duch. Společně procházejí různá prostředí, poznávají tajemný svět vesmíru, lesa i třeba mořskéhjo dna. Dospělá maminka při prohlížení obrázků jen prohlásila, že jsou morbidní, strašidelné (duch) a že v příběhu chlapce chybí jeho rodiče.

Česká literární kritika zapěla unisono pochvalné tyrády na Gaarderovu knihu. Kniha "nabízí cesty k odpovědím, pobízí nás, abychom našli někoho dalšího, zkušenějšího, kdo nám poradí, jak odpovědět. Tím nás vytrhává z virtuálního světa, vsazuje nás do reality a učí komunikovat slovy." - Otázky jsou "jakýmisi ukazateli, turistickými značkami, navigací udávající nám směr kudy jít." - "Hlavními hrdiny vyprávění v obrazech jsou malý chlapec a bílý pes, kteří jdou světem a poznávají nepoznané. Zajímá je všechno – vesmír s hvězdami, stromy, domy, život v nich, lidé, ale i vzpomínky a smrt. Najdou vše, co hledají? " - "Autoři neříkají „věci se mají tak nebo onak“, jen lehce posouvají dětského čtenáře, aby se dokázal sám zorientovat v otázkách, které trápí člověka od okamžiku, kdy se poprvé postavil na dvě nohy a uvědomil si, že uvažuje a přemýšlí."

Názory mohou být pochopitelně různé. Asi nejspolehlivější bude, když si každý rodič knihu nejprve prohlédne a uváží, zda a kdy ji svým dětem věnuje. V každém případě se dítě bez jeho asistence u četby neobejde. A dospělý si musí zvážit, jak by on sám na předložené otázky odpověděl. A uvědomit si, že to vůbec nebude jednoduché. Otázky totiž - ať chceme či nechceme - plodí zase jen otázky...

********************************************************************
Jostein Gaarder: TO JE OTÁZKA
Z norského originálu Det spørs přeložila Jarka Vrbová.
Ilustroval Akin Düzakin.
Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2013.



 


 
 


02.04.2013 - Stanislav Polauf