Konec jedné vlády v Čechách
Malinko ve stínu fotbalového Eura v Portugalsku se ocitla sobotní rezignace Vladimíra Špidly na post předsedy vlády a současně i předsedy ČSSD a následná demise celého vládního kabinetu.
Reakce veřejnosti jsou samozřejmě různé a ne příliš vyhraněné i díky neúnosné pestrosti politického spektra v současném Česku.
Nejedná se o první a ani zdaleka poslední neúspěch vládnoucí strany v naší republice. Nějakou dobu ještě potrvá, než bude politická situace více stabilizovaná a současně se sníží roztříštěnost politických směrů. Stačí si vzpomenout na balík volebních lístků při nedávných volbách do Evropského parlamentu, kde se objevily strany nejrůznějšího charakteru, ale současně i někdy trochu bizarních názvů i programů a je i možné, že se tato skutečnost podepsala kromě jiných příčin na mizivé účasti voličů.
Ve zprávách radia Impuls k pádu vlády zazněla poznámka, že KSČM vyčkává co bude dál a ODS preferuje razantní řešení situace formou úřednické vlády směřující k předčasným volbám. Nezdá se mi, že by komunisté příliš vyčkávali. Naopak, slibují možnou podporu menšinové vládě. Mezi řádky tohoto prohlášení cítím chytře promyšlený tah, kalkulující s co nejrychlejším sestavením vlády nové a jejím následným pádem, dokud trvají nízké preference ČSSD a než veřejnost a politici trochu pozapomenou na dosavadní „úspěchy“ právě padnuvší vlády. Tím by se KSČM dostala ještě více na výsluní zájmu voličů. Domnívám se, že ani vláda sestavená panem Grossem nebude schopna vyrovnat se s chybami vlády předcházející a tyto chyby napravit právě proto, že se jedná stále o jednu stranu – ČSSD. Případný druhý neúspěch vlády ČSSD zlomí vaz celé této straně a poznámka pana Grosse, že se strana sobotním jednáním odrazila ode dna se mi zdá poněkud předčasná a příliš optimistická.
ODS by naopak uvítala ještě razantnější řešení předčasnými volbami vědoma si svých současných vysokých preferencí a velice pravděpodobného úspěchu v těchto volbách. Nejsem si však jist, že má ODS pro takový případ připraveno vhodné a hlavně systémové řešení problémů, které se v naší zemi nahromadily od roku 1989 a na kterých se i ona částečně podílí. Navíc nechápu co je na takovém způsobu předčasného, když sám předseda ODS pan Topolánek odhaduje možný termín těchto předčasných voleb na polovinu příštího roku.
Přestože pohled široké veřejnosti na současnou politickou situaci je v poslední době spíše skeptický zacházející až do lhostejnosti, chci upozornit na to, že jak bude vyřešena současná vládní krize je víc než důležité už vzhledem k nebezpečně sílícímu vlivu KSČM.
Na závěr bych chtěl otevřít diskuzi k návrhu systémového řešení do budoucna. Tady je návrh:
Výrazně až drasticky ztížit podmínky pro registraci politických stran nových, ale i těch současných a co nejvíce ztížit možnost jejich působení v Parlamentu ČR. Spolu s tím zajistit snížení roztříštěnosti politického spektra, kde se jednotlivé strany liší ve svých cílech a prohlášeních často jen nepatrně. Za ideální považuji tři aktivní, tj.parlamentní strany a výhledově do budoucna pouze dvě strany podílející se na aktivní činnosti.
Praha 27.června 2004