Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - LADISLAV VYMĚTAL



Úvodník: MĚSTSKÁ DIVADLA PRAŽSKÁ S HLUBOKOU LÍTOSTÍ OZNAMUJÍ, ŽE VE VĚKU NEDOŽITÝCH 80 LET ZEMŘEL BÝVALÝ DLOUHOLETÝ ČLEN UMĚLECKÉHO SOUBORU MDP, REŽISÉR A PEDAGOG LADISLAV VYMĚTAL

*19. srpna 1933, Líšná u Přerova         †22. května 2013, Praha



Článek:

Patřil k nejvýraznějším tvůrčím osobnostem MDP nejen ve slavné éře tzv. Ornestina, ale i později. Nejprve studoval na V&SMU v Bratislavě, v roce 1958 absolvoval v oboru režie na pražské DAMU; v posledních letech studia už asistoval v Národním divadle. Inspirativní zkušeností pro něho byl stipendijní pobyt v Paříži u režiséra Jeana Vilara. Začínal v roce 1958 v Divadle V. Nezvala v Karlových Varech, pak působil ve Východočeském divadle v Pardubicích. Zde, po zhlédnutí jeho představení Dostojevského Idiota mu Ota Ornest nabídl v MDP pohostinsky režii Hugova Ruy Blase, a poté zcela rozdílný žánr – Wilderovu frašku Paní Dolly, dohazovačka. To bylo v roce 1962 a tehdy začala nejvýznamnější éra jeho profesního života, během níž měl možnost spolupracovat s desítkami výborných herců. Výrazně na sebe upozornil už jednou ze svých prvních režií, Dürrenmattovou hrou Fyzikové, jejichž sugestivní účinek ocenil při své návštěvě i sám autor. Zalistujeme-li seznamem jeho inscenací, je zřejmé, že se setkával s mnoha náročnými úkoly, které si přímo vynucovaly širokou paletu výrazových prostředků a zároveň nabízely i nové, nezvyklé a neotřelé pohledy. Pro svoji schopnost detailní práce s herci a pro přesné vystižení atmosféry se osvědčil především jako vynikající režisér psychologických a umělecky náročnějších her. V jeho režiích dosahovali svých velkých výkonů herecké osobnosti MDP, jakými byli např. J. Adamová, E. Cupák, I. Kačírková, V. Voska, D. Syslová, F. Němec, V. Preiss, V. Postránecký či B. Rösner. Z jeho inscenací jistě stojí za připomínku Hofmannova hra Ve vší počestnosti, Hellmanové Lištičky, Genetovy Služky, Klímova Porota, Sartrovy Mouchy, Casonův Dům se sedmi balkóny, Radzinského Hovory se Sókratem, Gorinova komedie Zapomeňte na Hérostrata, dramatizace Páralových románů Mladý muž a bílá velryba i Generální zázrak, Pan Hamilkar Y. Jamiaquea, Hellerova Hlava XXII., Simonova tragikomedie Drobečky z perníku atd. V letech 1983–1986 působil v činohře Národního divadla (např. Kočka na rozpálené plechové střeše T. Williamse), aby se opět vrátil do MDP nastudováním proslulé hry Přelet nad kukaččím hnízdem, po níž následoval např. Skleněný zvěřinec, Soudný den (Ö. von Horváth), A nezbývá než se smát (&Solom Alejchem-G.Gorin). Po roce 1990 (kdy se MDP dělila) nastudoval v Divadle Ká hru Milana Kundery Jakub a jeho pán, v ABC pak např. Harolda a Maude, Jezinky a bezinky, Sestup Orfeův. Posléze častěji hostoval mj. v Městském divadle v Mladé Boleslavi (Pohled z mostu, Harold a Maude, Pan Hamilkar). Jeho poslední režií byla v Divadle U Valšů Thomasova Past. Své zkušenosti z divadelní praxe zúročil také jako výrazný a oblíbený pedagog na divadelní fakultě AMU, který zásadně ovlivnil několik generací divadelníků. Za celoživotní práci pro divadlo byl v roce 2012 oceněn Senior Prix. Odešel jeden z předních představitelů divadelní režie své generace a dobrý člověk.
Čest jeho památce!



25.05.2013 - redakce