Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - Otázky
Úvodník: ... jen se tak ptám ...
Článek: Když konečně v mém bydlišti otevřeli knihovnu, vrátil jsem se po delší době ke knize pana Ericha von Dänikena – „Mýlil jsem se?“ s podtitulem „nové vzpomínky na budoucnost“. Od vydání knihy u nás uplynulo deset roků, ale až teď způsobila, že se mi v hlavě začala rodit spousta otázek, o které se chci, s vámi čtenáři, podělit.
V úvodu knihy je popisován senzační, dokonalý systém sledování všeho, co se děje v blízkém prostoru naší planety a současně konstatování faktu, že již od dávných dob si lidé vzájemně nedůvěřují a dokonce se bojí jeden druhého. Z toho logicky vyplývá vysvětlení neustálých, stupňovaných závodů ve zbrojení. Při rychlém vývoji techniky, lze pochopit i ujištění, že pokud jde o možnost nějakého válečného konfliktu, jde o patovou situaci, protože na každou novou zbraň se téměř okamžitě podaří vyvinout protizbraň a že tedy jazýček pomyslných vah se z hlediska historického může vychýlit z rovnovážné polohy jen na okamžik. To je pěkné, ale pro lidstvo není důležitý onen historicky krátký časový interval, který v reálném světě může představovat i několik desetiletí. Navíc taková patová situace se samozřejmě týká pouze naší planety a jejího blízkého okolí, ale
co když skutečně existují ve vesmíru bytosti mnohem dokonalejší s ne vždy přátelskými úmysly a napadnou nás?
Každý z nás viděl alespoň jeden katastrofický film, ve kterém je něco podobného popisováno. Pochybuji o tom, že bude lidstvo vždy tak připraveno a bude tak jednoduché takový útok z vesmíru odvrátit jako v oněch filmových dílech. A ještě něco.
Stačí přece naložit auto výbušninami a na vhodném místě je odpálit. I v tomto případě stačí naše vyspělá technika na odvrácení takové hrozby?
Události posledních několika málo let dokazují, že ne, takže ono to s tou patovou situací nebude tak příznivé, jak by se mohlo zdát.
Dejme tomu, že ve vesmíru skutečně existují civilizace, které jsou na mnohem vyšším stupni rozvoje, než my a že skutečně naši planetu někdy v dávné minulosti navštívili. Důkazů je o tom dost a i kdyby nebylo, stačí jednoduchá úvaha, že v tak nepředstavitelně obrovském prostoru jako je vesmír, prostě někdo takový existovat musí.
Lidé tehdy při návštěvě z kosmu mohli být na mnohem vyšší technické úrovni, než dnes nebo se dnešnímu stavu mohli více nebo méně blížit. Podle citovaných sanskrtských textů je možné odhadnout stav tehdejší civilizace zhruba na úroveň mezi dvěma světovými válkami, možná i trochu dál.
Nebyl takový stav vědění na Zemi už příliš „nebezpečný“ pro jiné civilizace a nezasáhly tedy?
Odpovídalo by tomu líčení vesmírných bitev, které zasáhly i obyvatele země a podle popisu se mohlo jednat o něco velmi podobnému jaderné válce nebo použití laserových zbraní. A nejen to.
Co když tyto návštěvy z vesmíru byly schopny i ovládat taková umění jako klonování, ovládání myšlení nebo dokonce přímo „přeprogramování“ činností mozku nás pozemšťanů?
To už se pro jistotu nezmiňuji o přímém genetickém ovládání naší populace.
Proč jsme schopni využívat jen nepatrnou část mozkové kapacity? Nejde náhodou o umělé, cílené odpojení té větší části?
Proč je poslední léta tolik přírodních katastrof? Proč vzrůstá agresivita mezi lidmi, ale i mezi zvířaty?
Pravděpodobně jde v celém vesmíru o prostor a moc.
Co když mají vzdálené civilizace něco podobného našim mírovým smlouvám a aby je dodržely, zvolily nepostižitelný způsob vedoucí ke zničení naší, pozemské civilizace?
Já vím, jsou to otázky trochu zmatené, neúplné a vlastně pro 99 procent z nás, úplně nepodstatné a neřešitelné. Jednodušší je asi zajít na pivo a pokecat o příjemnějších věcech. No, snad nás to 1 procento zbývajících v budoucnu zachrání.
Praha 5.srpna 2004
06.08.2004 - Zdeněk Pilný