Tisk článku ze serveru Webmagazin.cz - RYTÍŘI NEBES - TV tip – Gentlemanská válka v oblacích



Úvodník: Skutečnou lahůdkou pro ctitele válečných filmů je akční drama z atraktivního prostředí stíhacích pilotů první světové války s názvem RYTÍŘI NEBES. Vychází ze skutečných událostí i z příběhů autentických hrdinů patřících do legendární Lafayettovy eskadry. Tu tvořili mladí američtí piloti, kteří se (ještě před vstupem USA do války) dobrovolně přihlásili do bojů ve Francii

Článek: Film natočil režisér Tony Bill (sám zkušený pilot) s pietou jak k hrdinům leteckých soubojů tak i k jejich strojům. Příběhy jednotlivých mladíků (včetně milostných dobrodružství), jejich touhu po létání i to, že boje je naučili smyslu pro přátelství, odvahu i lásku dokázali herci dokonale vyjádřit.

Píše se rok 1916 a v Evropě už druhý rok zuří První světová válka. Spojenecká vojska britské a francouzské armády na Západní frontě jsou uvězněna v bezvýchodné situaci stagnující zákopové války s Německem, v níž denně umírají další stovky vojáků. Spojené státy americké zachovávají tvrdošíjně neutralitu a politiku izolacionizmu. Byli tu však i tací, kteří neváhali a vydali se do Evropy na pomoc Spojencům coby dobrovolní řidiči vozů sanitních jednotek a členové Francouzské cizinecké legie. Netrvalo dlouho a několik Američanů z řad těchto dobrovolníků vytvořilo vlastní eskadru, která měla čelit modernějším německým letounům a pomoci tak Spojencům v jejich válečném úsilí...

RYTÍŘI NEBES je film o mužích, kteří v jednoduchých strojích riskovali životy ještě v duchu doznívajících gentlemanských válečných tradic. Jistě přiláká k televizním obrazovkám nejen milovníky příběhů o legendárním letci Bigglesovi a nadšence pro historická letadla, ale i všechny, kdož mají rádi chlapské válečné příběhy.

Dovolte nám malou historicko-filmařskou exkurzi:
O 1. světové válce vznikla řada významných děl. Vzpomeňme alespoň ty nejslavnější. Už v době němého filmu hned v roce 1919 vznikl silně protiněmecký film Davida Griffitha SRDCE SVĚTA, ČTYŘI PŘÍ&SERNÍ JEZDCI Z APOKALYPSY s Rudolfem Valentinem (Rex Ingrem) nebo PŘEHLÍDKA SMRTI Kinga Vidora s Johnem Gilbertem.

Nedávno se v naší televizi promítal dnes už klasický film Jeana Renoira VELKÁ ILUZE. Své místo mezi těmito filmy má Pabstův snímek NA ZÁPADNÍ FRONTĚ 1918 (natočený 1930) a film podobného názvu – podle Remarquovy předlohy NA ZÁPADNÍ FRONTĚ KLID – natočený dokonce dvakrát – 1930 Lewisem Milestonem a 1979 Delbertem Mannem.

Rekordmanem v počtu filmů o 1. sv. válce je zřejmě rež. Howard  HAWKS – hned svým prvním filmem CESTA KE SLÁVĚ (1924), k jehož tématu se vrátil ještě v roce 1936, oslavil neznámé hrdiny války, poté natočil pohled boje na moři VELITEL TORPÉDOVKY (1933), roku 1949 film ČETAŘ YORK s hrdinným Gary Cooperem.

 Z novějších filmů můžeme jmenovat třeba GALLIPOLI  Petera Weira v němž australsko-novozélandský armádní sbor bojuje na tureckém poloostrově proti Turkům a v televizi rovněž uvedený film PŘÍLI&S DLOUHÉ ZÁSNUBY Jean-Pierra Juneta (viz http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=10684) v němž Audrey Tautou hledá svého snoubence na bojištích války a v neposlední řadě snímek &SŤASTNÉ A VESELÉ Christiana Cariona, v němž dojde k neuvěřitelné  ale pravdivé události – na &Stědrý večer vojáci z nepřátelských táborů unaveni dlouhými boji vyjdou za zvuků hudby a zpěvu ze zákopů a podají si přátelsky ruce.

Leteckých filmů z této doby je jen poskrovnu.  Kromě prvních snímků, které se slavnou Lafayettovou eskadrou zabývaly z let 1927 – 1930 (Wellmanův Wings, Hughesovi Pekelní andělé či Patrola Howarda Hawkse) opak je nutno jmenovat příběh německých letců MODRÝ MAX (rež. John Guillermin) či nedávno v televizi uvedený RUDÝ BARON Rogera Cormana o životě slavného německého stíhacího letce za 1. světové války, Manfreda von Richthofena (viz http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=13547).  Pak už se žádné letecké souboje na plátnech kin nekonaly – až na právě uváděné RYTÍŘE NEBES.


Důvod proč  další letecké snímky vznikají obtížně ozřejmuje producent filmu RYTÍŘI NEBES Dean Devlin: „Tato letadla už dlouhou dobu fakticky neexistují. A technologie, která umožňuje zobrazit ve filmu letecké bitvy První světové války, existuje teprve krátkou dobu.“ Přesto se na film použily historické repliky francouzských letadel typu Nieuport 17, které byly skutečně použity během natáčení vzdušných soubojů. Ty byly buď zapůjčeny z muzeí na Floridě a ve Velké Británii, nebo vznikly v Missouri zvlášť pro film. Dokonalými replikami byly také motory, které byly celé nově vyrobeny speciálně pro tato letadla. Každé z letadel bylo navíc postaveno výhradně na základě původních plánů. Kromě replik letounů v životní velikosti, bylo vyrobeno i několik maket, s nimiž se natáčely některé bojové sekvence. Tvůrci filmu používali mimo to také model Bleriot (z r. 1909), 2 německé trojplošníky typu Fokker DR1, anglické stroje SE-5, Sopwith 11/2 Strutter a Bristol F.2b Fighter, z nichž každý byl v průběhu války používán pro jiné účely. Natáčení by ovšem nebylo možné bez  moderní techniky (nových digitálních kamer a speciálních technologických postupů). Na realizaci se podílela i česká firma Historická letka republiky Československé, která vyrobila několik věrných replik letadla Nieuport Nie 17.

Pracovat s těmito často tak křehkými a choulostivými stroji představovalo pro štáb i herce rozhodně velkou výzvu a to v mnoha ohledech. Letadla mohla vzlétnout a přistát vždy jen za vhodných povětrnostních podmínek. Navíc herci museli absolvovat školení v letecké navigaci.

Režisér Tony Bill  se kromě vlastního pilotního průkazu může pochlubit tím, že vlastní jednu z největších osobních sbírek knih o letadlech v první světové válce. Sám k tomu poznamenává: V době, kdy vypukla první světová válka, většina lidí v životě letadlo ani neviděla. Lidé si sotva zvykli na automobily, ovšem jen málokdo nějaký řídil, natož pak letadlo. Akrobatické letectví se období před První světovou válkou teprve začínalo rozvíjet. Za První světové války se z letadel rychle staly zásadní prostředky mobility své doby. Stroje neměly kabinu, ani nic, co by bezpečně oddělovalo jednotlivé části (například motor a nádrž od sedadla pilota). Neměly ani padáky. Sebemenší jiskra znamenala téměř jistou smrt. Byly to v podstatě hořlavé létající terče.“

Na rozdíl od moderní války, se v leteckých soubojích za První světové války se ještě stále uplatňovala jistá zdvořilostní pravidla a zásady; historikové proto označují boje v oblacích jako „poslední gentlemanskou válku“. Jak už říkal německý pilot  baron Manfred von Richthofen ve filmu RUDÝ BARON: ”Jsme sportovci ne řezníci. Střílíme na letadla, nikoli na letce.”

Režisér Bill k tomu dále vysvětluje: „Ve vzduchu měl člověk pocit, jakoby ta příšerná špína a bolest a utrpení, dole na zemi, vůbec neexistovaly.“ Tento zásadní kontrast byl částečně zapříčiněn určitými charakteristickými vlastnostmi mužů, kteří se v té době stávali piloty. Pocházeli totiž více méně z řad tehdejší elity. Mnozí z těchto mladých dobrovolníků měli dobré vzdělání, aristokratický původ anebo se, jako v případě některých členů Lafayettovy eskadry, jednalo o absolventy Ivy League (prestižní americké atletické školy). S postupným vývojem letecké taktiky odkazoval tento nový způsob vojenského střetu stále častěji k středověkým rytířským soubojům – střet dvou protivníků v oblacích tak odpovídal souboji dvou rytířů na koni. Válečným pilotům se také velice brzy začalo říkat „Rytíři nebes“.

Z hereckých představitelů vévodí James Franco (představitel Harryho Osborna v Spidermanovi) jako texaský rančer Blaine Rawlings, pilota Reeda Cassidiho ztvárnil mladý talentovaný Martin Henderson (Kód Navajo, Moje velká indická svatba). Druhou francouzskou hvězdou je Jean Reno (Leon, Purpurové řeky, &Sifra mistra Leonarda) jako kapitán Thenault. Ženský prvek zastupuje francouzská herečka Jenifer Deckerová,  která dosud hrála jen v divadlech a v Hollywoodu natáčela poprvé.

Režisérem byl  kalifornský rodák TONY BILL (67 let). Ten začínal jako komediální herec v řadě filmů. Od roku 1973 také sám režíruje. Z jeho 9 filmů uvedla naše televize - MOJE TĚLESNÁ STRÁŽ, TUČŇÁCI V BRONXU, NEZKROTNÁ SRDCE, MOŽNÁ BUDE SNĚŽIT a HARLANDSKÁ VÁLKA. Na videu jsme mohli vidět komedii CVOCI a přepis OLIVERA TWISTA (8 let před Romanem Polanským).
Foto: i-just-lovefilms.blog.cz, novinky.cz, filmaluation.ciom
**********************************
RYTÍŘI NEBES (Flyboys)
USA, Francie 2006, režie Tony Bill,
Uvádí FANDA ve čtvrtek 89. ledna od 20,20 hodin





 


03.01.2014 - Stanislav Polauf