Tisk článku ze serveru Rozhledna - Webmagazin.cz - Střípky z historie - Porod v dobách středověku



Úvodník: Narození dítěte není ani dnes, v moderní době, ničím jednoduchým. Přes veškeré moderní vybavení nemocnic dochází poměrně často ke komplikacím a průběh se dá ovlivnit pouze částečně. Jak tomu bylo v dobách, kdy nemocnice neexistovali a ženy byly považovány za "nádoby hříchu"?

Článek:
Než začnu povídání o porodnictví za dob středověkých, dovolím si zmínit jeden ze staroegyptských papyrů. Jak většina z vás jistě ví, v tomto vyspělém starověkém státě, se důležité vědomosti zapisovaly na papyrus, což byl vlastně zpracovaný rákos, kterého u posvátné řeky Nil rostlo velké množství.

Ebersův papyrus, který se našel až v nových dobách, popisuje řadu onemocnění a jejich léčbu, ale také v něm mimo jiné najdeme řadu položek souvisejících s porodnictvím. Jsou zde uvedeny informace o zjišťování a trvání gravidity, možnostech urychlení porodu, řešení komplikací při porodech nebo o léčbě některých onemocnění, jež s těhotenstvím souvisejí. 
Na "dokumentu" starém tisíce let se můžeme dočíst o tak velkých znalostech z porodnictví, o kterých se středověkému člověku mohlo pouze zdát.

Tento papyrus není jediný svého druhu. Úžasné vědomosti snad měla většina starověkých národů, od Říma, Egypta až po Čínu. Tak kde se ztratily? Ve 12.stol. jako by neexistovalo ve střední Evropě nic z těchto poznatků. A to málo, co zůstalo, bylo tak silně okleštěno vírou, křesťanstvím, že je snad jednodušší říci, že vlastně neexistovalo (kdo také uměl v této době číst, že?). Veškerá moudrost starého světa byla předávána v arabské kultuře. Tam, kde evropská upadala, tam arabské země vzkvétali. 

Jak tedy vypadal počátek tzv. nejšťastnějšího období v životě ženy-matky ve středověku?

Je důležité si uvědomit, že porod byl ve středověku záležitostí žen. Dnešní populární "tatínkování" u maminky, držení za ruku a dýchání s rodičkou je opravdu výmysl moderní doby.

Většinou porody vedly porodní báby, jindy pomáhaly pouze starší ženy z rodiny. Mužům byl vstup do místnosti, kde žena rodila a dítě přicházelo na svět, dokonce zakázán! Rodičky ve středověku přiváděly děti na svět většinou vsedě – na porodních židlích. Okolo stojící ženy je uklidňovaly, radily rodičce, jak má dýchat a tlačit, otíraly jí pot plátěnými šátky a ručníky a dávaly napít.

Ve středověku nebyl znám nástřih hráze (epiziotomie) ani se nepoužívaly v té době ještě neznámé porodnické kleště. Císařský řez se prováděl pouze v případech, kdy se zachraňovalo dítě z umírající nebo již mrtvé matky (obr.1). Když plod v děloze nebo v porodních cestách během procesu vlastního porodu zemřel a matka nepodlehla krvácení nebo jiným komplikacím, pokoušely se porodní báby vyvolat dokončení porodu pomocí nejrůznějších nálevů, napařováním těla vložením do bylinné koupele a podobně.
 

Pokud po těchto procedurách následně nedošlo ke spontánnímu porodu mrtvého plodu, snažila se porodní bába plod z těla matky vytáhnout. Po porodu bylo novorozeně umyto od krve a mázku většinou studenou, někdy vlažnou vodou a následně utřeno plátýnkem a zabaleno. Okamžitě se stalo součástí nejrůznějších rituálů, jež často sahaly až do pohanských dob. Život a zdraví mu měly většinou zajistit nejrůznější amulety z mrtvých zvířat, které se zpravidla vkládaly do kolébky.

O prvních porodních bábách jsou u nás zprávy z roku 1178. Později, v roce 1284 král Václav II. (1271– –1305) dle dochovaných záznamů věnuje své pečovatelce-vychovatelce Alžbětě, která fungovala také jako porodní bába, značný majetek za její dlouhé služby.
V
ěk začínajících bab se obvykle pohyboval kolem 30 až 35 let. Většinou pocházely z chudých vrstev, ale musely být zdravé, zručné, mlčenlivé, mít příjemnou povahu a nemít sklony k pití alkoholu. Později (v 15. a 16. století) se již vyžadovalo, aby uměly i trochu psát a číst. Porodní báby dostávaly část mzdy v naturáliích. Většinou šlo o chléb, otop, obuv, někdy měly zajištěno bydlení zdarma. Bohatí lidé jim platili stanovenou peněžní taxu, chudí většinou nic.

Dnes je velice populární prosazovat porody v domácím prostředí. Těžko si představit, jak dlouho trvalo, než se podmínky pro porody zlepšily. Od prvních počátků samovolných porodů, až po několika tisícileté "pozorování a získávání zkušeností" od starověkých učenců, porodních bab, kde se velmi často jejich praxe pohybovala mezi magií a vypozorovanými znalostmi. Přes první lékařské instituce, kde se prohrával boj s horečkou omladnic. Vše prošlo obrovským vývojem k tomu, co dnes medicína nabízí. Je nutné vše zapomenout a znehodnotit tím, že porod doma je ten jediný správný? Není snad to nejdůležitější zajistit co nejhladší porod a dát vzniknout za pomocí všech novému životu?
Je úžasné najít vše důležité z celého tohoto procesu, ať se jedná o alternativní přístup nebo věděcký. Je důležité narodit se a žít.



(Jedna z představ porodníků o polohách dítěte v břiše matky)








23.01.2014 - Veronika Švarcová